Dobrovolníci z Rané jsou stále připraveni, i když v obci už velmi dlouho nehořelo

Už plných šestaosmdesát let, od roku 1923, funguje český Sbor dobrovolných hasičů Raná (SDH). A i dnes je aktivní a je o něm slyšet.

V současné době má sbor 51 členů, z toho osmnáct jich může přímo k zásahu. „Co se týče techniky, máme k dispozici klasickou Avii se stříkačkou, jakou má mnoho dobrovolných sborů.“ uvedl Karel Rein, velitel SDH Raná.

Například cisternový vůz by se v malé obci nedaleko Loun ostatně stejně ani nevyužil. Je to zajímavé, ale v Rané nehoří. „Že by tu hořel třeba dům nebo něco takového, to už si ani nevzpomínám,“ zamyslel se K. Rein. „Zkrátka u nás máme takovou prevenci, že tu prostě nehoří,“ dodává se smíchem.

Vzhledem k tomu, že SDH má nejnižší akční zařazení, JPO5, tak k zásahům prakticky nevyjíždí. Podle slov velitele především pomáhají v obci, s čím je potřeba. Když už se něco semele například na blízkém kopci, nesoucím stejné jméno jako obec Raná, jedou tam kolegové z Počerad. Kopec je totiž známý a oblíbený paraglidisty a rogalisty a zmíněná jednotka má k dispozici terénní vozidlo.

To ovšem zdaleka neznamená, že by dobrovolníci z Rané seděli doma se založenýma rukama. Spíše naopak. Ve spolupráci s tamním obecním úřadem pořádají během roku celou řadu akcí pro místní omladinu i dospělé. Mladším jsou určeny kupříkladu tradiční dětské dny, celým rodinám slavnostní rozsvícení vánočního stromku a zejména „dospělákům“ udělal radost už sedmý ročník populárního turnaje v šipkách. Ten se odehrává přímo v hasičské zbrojnici, většina akcí po celý rok pak na prostranství před ní.

SDH Raná se zapojuje také do soutěží v požárním sportu. „Do mužského týmu se dá dohromady vždycky asi deset chlapů, osm děvčat je v ženském týmu. Dokonce se nám asi před rokem podařilo přivést dvě zájemkyně do našeho sboru ze sousedních Břvan, kde hasiče nemají,“ řekl Rein.

Týmy bojují nepravidelně v Krušnohorské lize a své síly poměřují také v okresních soutěžích. Z tohoto pohledu se dá jako nejúspěšnější hodnotit rok 2007, kdy SDH získalo řadu pohárů. „Pokud si teď dobře vzpomínám, tak asi šest vybojovali muži, další čtyři či pět naše ženy,“ uzavřel velitel Karel Rein.