V Oblastním muzeu Louny je až do června aktuálně k vidění zajímavá výstava k 700. výročí narození Karla IV., nejslavnějšího českého panovníka. Od poloviny května je v muzeu vystaven i zcela unikátní exponát - vzácný, tzv. Karlštejnský poklad.

Josef Mocker se narodil 22. listopadu 1835 v Cítolibech u Loun v čp. 38 jako nejstarší syn Josefa a Kateřiny Mockerových. V letech 18491851 studoval nejprve na reálce v Litoměřicích a v letech 18511856 v Praze. Poté přešel na pražský polytechnický ústav a od roku 1862 studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Začínal pod vedením profesorů Eduarda van der Nülla a Augusta Siccarda von Siccaardsbourg, ale po prvním semestru přestoupil k profesoru Friedrichu Schmidtovi, který se specializoval na gotickou architekturu. Toto rozhodnutí ovlivnilo jeho dráhu architekta a restaurátora.

Čtěte také: Karlštejn, to je zcela výjimečný český hrad

Ve Vídni se Mocker podílel na opravě chrámu sv. Štěpána. Tyto zkušenosti v budoucnu dokázal zúročit. Do Čech se vrátil na sklonku šedesátých let 19. století. Začal pracovat jako stavební inženýr pro hraběcí rod Thunů a vyučoval v hospodářském ústavu v Libverdě u Děčína. Na počátku své kariéry získal také dvě zakázky v Lounech. Pro podnikatele Františka Hýru upravoval gotický kostel sv. Petra na rodinnou hrobku, ale práce nebyly dokončeny, neboť vypukla krize na Vídeňské burze, která přivedla Hýru k bankrotu. Nerealizoval se ani jeho návrh kašny na náměstí, která měla být ozdobena sochou Benedikta Rejta. Z prvotních realizací je nejvýznamnější přestavba hrobky rodiny Thunů v Děčíně.

Od roku 1872 se ujal dostavby chrámu sv. Víta v Praze, kterou vedl až do své smrti v roce 1899. Zajímavá je šíře jeho zájmů a vysoké pracovní nasazení. Souběžně pracoval na úpravě řady významných gotických památek jak v Praze, tak v celých Čechách. V Praze zmiňme především Prašnou bránu, Malostranskou a Staroměstskou mosteckou věž, Staronovou synagogu, ale i řadu kostelů, např. sv. Štěpána a Jindřicha na Novém Městě nebo přestavbu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě.

Křivoklát, Karlštejn, Konopiště

Zámek Konopiště.Vedl řadu úprav i mimo Prahu. Jmenujme hrady Křivoklát, Karlštejn či Konopiště nebo chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, katedrálu sv. Bartoloměje v Plzni či chrámy sv. Bartoloměje v Kolíně a chrám sv. Mikuláše v Lounech. Upravoval i dům Sokolů z Mor. Nevyhýbal se však ani novým stavbám. Projektoval kostel sv. Prokopa na Žižkově, chrám sv. Ludmily na Vinohradech a chrám sv. Markéty ve Zvoli.

Jeho dílo bylo hodnoceno rozporuplně. Byl čelním představitelem tzv. purismu. Snažil se navrátit stavbám jejich původní gotický vzhled a nevyhnul se ani odstranění „novějších" prvků z období renesance či baroka, za což byl již za svého života kritizován.

Dnešní hodnocení již není zdaleka tak kritické. Díky jeho obrovskému nasazení se mu podařilo zachránit řadu předních českých památek, které by se bez jeho pomoci určitě změnily v ruiny.

Martin Vostřel,
historik Oblastního muzea Louny