V Žatci jsou k vidění originální články ze starého řetězového mostu

V Žatci jsou od června k vidění dva originální články ze starého řetězového mostu, který se klenul přes řeku Ohři v 19. století v místech dnešního mostu příhradového. Zájemci si je mohou prohlédnout v průjezdu Staré papírny.

Most byl nejstarším řetězovým mostem v Čechách a ve své době i velkou technickou novinkou. Řetězové mosty stavěly v 19. století s oblibou v USA, Anglii, Itálii či Rusku. Proslulý je také most v Budapešti. V českých zemích byl nejznámějším mostem most tohoto typu most císaře Františka Josefa v Praze, který vedl přes Vltavu v místech dnešního mostu Legií.

Žatecký most patřil k něm menším, byl dlouhý necelých 64 metrů, mostovka byla nesena dvěma trojicemi řetězů a byla 5,55 metru široká. Dva vozy se tak mohly na mostě pohodlně vyhnout. U vstupu na most stály dvě zděné brány.

Zdobily ho dvě velké pamětní desky s latinským nápisem, které se dochovaly a jsou léta vystaveny v průchodu sídla žatecké městské policie na náměstí 5. května. Nyní se unikátní stavba dočkala další připomínky.

Lidé viděli články poprvé při pochodu

Nově nakonzervované články z části řetězu nad břehem jsou od června instalovány v průjezdu Staré papírny v ulici Volyňských Čechů. Staly se dalším příspěvkem k nové expozici Z dějin žateckého průmyslu připravené Regionálním muzeem. Veřejnosti byly představeny v rámci muzejního pochodu Po stopách řetězového mostu. Nechybějí vysvětlující tabule s řadou zajímavostí nejen o žateckém „řetězáku", včetně QR kódu, který zájemce zavede k ještě podrobnějším informacím na muzejní internetové encyklopedii.

Muzeum si tak připomnělo 190. výročí položení základního kamene k žateckému mostu (1826). Stavbu žateckého mostu hradil stát, tedy rakouská monarchie. Dokončen byl roku 1827. Roku 1833 si jej císař František Habsburk prohlédl při své návštěvě Žatce. Most byl postaven podle projektu Bedřicha Schnircha, rodáka z Pátku u Loun, který se stal specialistou na projektování řetězových mostů u nás.

Kámen byl z okolí Žatce

Na obou březích Ohře vznikly zděné brány s pylony. Pylon je věžovitá nástavba mostního pilíře nesoucí lana mostu. Vše bylo ukotveno na dubovém roštu. Na stavbě byl použit holedečský a liběšický kámen a kvádry ze Smolnice, Tuchořic a Liběšic.

Mezi pylony byl zavěšen technický „řetěz" v křivce dole vyduté, zvané řetězovka. Na řetězech pak visely svislice nesoucí kostru mostovky a dřevěnou mostovku.

Ve městě nikdy nebyl kamenný most

Řetězový most spojoval Žatec s předměstím na levém břehu Ohře a umožňoval cestu ve směrech na Chomutov, Most a Teplice. Nahradil původní most dřevěný.

Pozoruhodné je, že v královském Žatci nebyl nikdy postaven most kamenný. Dřevený most z počátku 19. století měl jednu velkou nevýhodu. Téměř před každou zimou, kdy se na Ohři dávaly do pohybu nebezpečné ledové kry, musel být rozebírán. To bylo nejen nepraktické, ale i nákladné.

Další možnost přejet řeku po mostě byla navíc v takovém případě až u Postoloprt, kam tehdy trvala cesta pěšky tři hodiny.

Most zrezl, navíc přestal vyhovovat

Sláva žateckého řetězového mostu trvala do roku 1891, kdy bylo zjištěno, že konstrukce mostu již neumožňuje bezpečný provoz. Kotevní články byly totiž již zcela prorezlé. Díky malým kotevním komorám se totiž nedaly řádně čistit ani natírat. Pro stoupající dopravu byl navíc most již příliš úzký a měl malou nosnost. O oblibě žateckého řetězového mostu svědčila skutečnost, že když byl roku 1896 byl uveden do provozu nový most příhradový, místní mu dále říkali „řetězák".

Širší a modernější příhradový most se začal stavět v roce 1895 a 13. června 1896 byl slavnostně předán veřejnosti. Most byl několikrát opravován. V roce 1932 byly provedeny nátěry konstrukcí a vyasfaltovaná vozovka, v roce 1938 byl asfalt vyměněn za žulovou dlažbu. V průběhu druhé světové války byl povrch značně poškozen tanky, a proto došlo k novému vyasfaltování i nátěrům konstrukce.

Na počátku 70. let byl z rušného tahu Plzeň - Most vyřazen a posléze díky špatnému stavu sloužil pouze pro pěší. Město přistoupilo ke generální opravě, která stála celkem 13 milionů korun. Opravu provedly Silnice Žatec, s.r.o. Uveden do provozu byl 2. června 2001. Dnes železný most opět slouží pro automobilovou dopravu.

Ve městě jsou kromě něj další dva silniční mosty přes Ohři. Druhý žatecký most u dnešního hlavního nádraží poblíž bývalého cukrovaru byl postaven v letech 1937 až 1942, most na silnici Most - Plzeň poblíž Jatek vyrostl v 70. letech 20. století.

Jediný zachovalý a stále funkční řetězový most v ČR se dnes nachází ve Stádleci na Lužnici. Procházka po něm skutečně stojí za to.

Milada Krausová,
www.muzeumzatec.cz/retezovy-most