Gastonovu cestu Vltavou a následně Labem sledovala celá země. Nenašel se snad nikdo, kdo by si nepřál, aby tento příběh měl šťastný konec.

Lachtana provázeli chovatelé z několika zoologických zahrad, kteří se jej snažili zachránit. Lidé nejprve volali, že jej viděli u Roudnice nad Labem. Tam se ale ošetřovatelům z ústecké zoo Gastona najít nepodařilo. Úspěšní byli až o den později, kdy ho lidé zahlédli v Labi pod ústeckými zdymadly. Tam ho poprvé zahlédli i ošetřovatelé.

ZASÁHLA HO VRTULE?

„Ze začátku si ještě bral ryby. Později se k nám přidala i jeho ošetřovatelka z Prahy, na kterou také reagoval,“ popisuje snahy o záchranu Gastona ošetřovatel lachtanů z ústecké zoologické zahrady Lukáš Touš.

Později ale začal být ploutvonožec apatičtější a najednou se začal bát lodi. „Byla to náhlá změna. Možná jej zasáhla vrtule, nevíme. Pořád ale bojoval s proudem řeky,“ pokračuje Touš. Ten spolu se svými kolegy pronásledoval Gastona až do Bad Schandau v sousedním Německu. „V roce 2002 neexistoval žádný schengenský prostor. Ředitel zoo nám zařídil přes ministerstvo, že můžeme překročit hranice,“ popisuje.

Při povodních se utrhlo pět lodí. Dvě z nich museli pyrotechnici  odstřelit. Na snímku je jedno z plavidel, které se zaseklo o pilíř Nového mostu v Děčíně. Jeho vrak po odstřelu 		nedostal z vody ani vyprošťovací tank a bylo nutné jej rozřezat.
Povodeň 2002: Splašené lodě museli potopit, při jejich odstřelu zemřel muž

Při plavbě čekaly na zvířecí záchranáře nástrahy v podobě potopených lodí nebo spadlých elektrických stožárů. V Bad Schandau ovšem cesta ústeckých ošetřovatelů, ke kterým se přidali i kolegové z děčínské zoo, skončila. Nemohli zde podplout nízký most.

Gaston ve Vltavě a v Labi uplaval dohromady více než 300 kilometrů. Na břeh se dostal až nedaleko Magdeburgu. Při převozu zpět do Prahy ale uhynul. Stal se tak jednou ze 134 zvířecích obětí, které řádění povodní v roce 2002 v pražské zoologické zahradě nepřežily.

Lachtan Gaston v zoo.Zdroj: archiv Zoo Praha

GASTONŮV MEMORIÁL

Přestože Gaston povodně nepřežil, v srdcích lidí především okolo Děčína zůstal. Stal se inspirací a symbolem bojovníka, například děčínští basketbalisté si jej zvolili jako svého maskota.

„Prokázal ohromnou houževnatost, sílu a snahu vyrovnat se s extrémními podmínkami. To nám imponovalo,“ vysvětluje tehdejší manažer děčínských basketbalistů Pavel Stara, proč si klub vybral jako svého maskota právě lachtana Gastona.

Povodeň v Ústí nad Labem v roce 2002 objektivem Františka Ročka
POVODNĚ 2002: Labe rozdělilo Ústí na dvě města. Velké mosty byly k ničemu

Basketbalisté po několika letech svého maskota opustili a nahradili jej postavou Válečníka. Tedy maskotem, který má stejné vlastnosti jako jeho předchůdce.

Gastona si lidé v Děčíně a v Ústí nad Labem mohou i přesto každoročně připomenout. Na konci letních prázdnin se totiž koná plavecký maraton – Gastonův memoriál. Plavci vyrážejí z Ústí nad Labem a závod končí po 25 kilometrech v Děčíně. I když Gaston povodně nepřežil, jeho potomci stále žijí. V pražské zoologické zahradě chovají jeho syna Melouna a vnuka Mamuta.