Toto je neoficiální prognóza policistů, vojáků a pracovníků justice, kteří se to neodváží říci nahlas. Upozorňují, že je třeba zrušit nebo pozastavit platnost Lisabonské smlouvy a navazujících zákonů a směrnic.

„Bohužel, se na tom shodují kompetentní lidé, ale jenom při rozhovoru mezi čtyřma očima," uvedl ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Souhlasí s ním politolog Zdeněk Zbořil, též bezpečnostní a vojenský expert Martin Koller. Shodují se, že politici jen naznačují tento problém. Sugerují sobě i občanům, že ještě není situace kritická.

„Krizi je třeba předcházet. Když krize propukne, již nelze nic řešit, jenom je možné snažit se omezit důsledky krize. Omezit přitom neznamená nic jiného, než snahu jenom přežít, omezit ztráty," uvedl Doubrava.

Krize EU

Zbořil zdůrazňuje: „Lisabonská smlouva je vypracována pro Evropu, která již neexistuje. Lisabonská smlouva může platit v ideální mírové Evropě, ne v dnešní Evropě stíhané krizemi. Přitom migrační krize představuje největší bezpečnostní problém. Puritánsky ji dodržovat znamená kapitulovat před agresivní nelegální migrací šermující lidskými právy. Také Listina lidských práv, která je přijata tak, že je v podstatě součástí naší ústavy, je koncipována pro hluboký mír a ideální společnost. Idealističtí zastánci migrantů lehce poukáží na to, že obrana proti migrantům vede k porušování lidských práv. Je čas v rámci EU, a též u národních států, porušit ústavní pořádek, a pozastavit platnost těchto dokumentů."

Podle Zbořila musí urychleně EU přejít na provizorní zákonodárství.

„Kritici Bobošíkové a Klause by se jim oběma měli omluvit, protože jejich varování a odmítání Lisabonské smlouvy bylo věcné. Nebezpečí Lisabonské smlouvy se v praxi potvrzuje," tvrdí Zbořil.

Povinnost šéfů EU

Petr Robejšek, politolog a expert na mezinárodní vztahy, v televizi v poslední červencový den k tématu doslova uvedl:

„Evropské hodnoty jsou hlavně pro Evropany a pro ty, kteří chtějí tyto hodnoty sami naplňovat. A to, co jsme viděli z Bělé, nám neukazuje zrovna moc příkladů ohledně toho, že by tito lidé chtěli naplňovat naše evropské hodnoty.

Vlády evropských států jsou tady hlavně proto, aby chránily svoje občany. A když je musí chránit před běženci, kteří jsou nekontrolovaní, tak jejich povinnost je chránit. To je jejich první povinnost. A tím dostávají evropským hodnotám."

Ještě naléhavěji hovoří bezpečnostní a vojenský expert Martin Koller: „Zákony jsou účelově popsané papíry. Dají se kdykoliv zrušit. V krizové situaci, jaká je dnes, není třeba se na legislativu ohlížet. Lze politiky donutit, aby v nouzovém režimu odsunuli oficiální legislativu, zavedli novou, a ex post ji potom legalizovat. Je to v případě krizí legální proces."

Doubrava, Zbořil i Koller se shodují, že nejjednodušším krokem je pozastavit funkci Schengenského systému a obnovit vnitřní hranice v rámci EU, aby byl zablokován nelegální pohyb migrantů. Do Evropy už letos po moři připlulo 250 tisíc migrantů, desítky tisíc přišly jinými cestami.

„Z Turecka masivně směřují migranti do Řecka. Turecku to vyhovuje, protože Řecko je jeho nepřítel, bez ohledu na to, že jsou obě země v NATO. Migranti působí ve prospěch Turecka, protože ještě více oslabují Řecko, a snižuje se tím počet migrantů v Turecku," dodal Doubrava.

Koller poukazuje na nutnost omezit právo azylu striktně na pobyt pouze do doby, než se mohou vrátit lidé zpět domů. Toto omezení by mělo platit i pro děti migrantů narozených v Evropě, aby účelové mateřství nebylo záměrně získanou trvalou vstupenkou do EU.

Napětí stoupá

Někteří politici v Sasku hovoří o nutnosti zrušení schengenského systému. Starosta Aše Dalibor Blažek pro Deník uvedl:

„Aš je nejzatíženější přechod mezi Českou republikou a Německem, co se osobních aut týče. Ještě dnes si vybavuji dobu, kdy nebyly hranice volně průjezdné a tvořily se zde obrovské fronty. Do Německa navíc dojíždí spousta lidí do práce. Těm by se mohlo cestování zkomplikovat. Ale chápu, že se státy proti přílivu imigrantů chtějí bránit všemi dostupnými prostředky."