VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nové knížky z Lužice čekají na své čtenáře

Varnsdorf - Ve varnsdorfské knihovně již třetí rok funguje Kontaktní místo pro Lužici. K jeho četným aktivitám patří péče o specializované oddělení, ve kterém naleznete knihy a zvukové nosiče z produkce lužickosrbských spisovatelů a hudebníků. K soustavné práci tohoto oddělení patří rovněž pravidelné doplňování knižních novinek.

20.8.2012
SDÍLEJ:

Nové knížky z Lužice čekají na své čtenáře.Foto: Ludowe nakładnistwo Domowina

Dnes přinášíme informaci o nových přírůstcích z produkce budyšínského nakladatelství Domowina (Ludowe nakładnistwo Domowina = LND).

Vzpomínková próza

S podtitulem „rodinné vzpomínky" vyšel další z oblíbených sborníků lužickosrbských povídek. Editorka Marka Maćijowa mu dala název„Widźu nana, widźu mać"(Vidím tátu, vidím mámu). Obsahuje krátké vzpomínkové prózy od patnácti autorů, mj. Jurije Brězana, Jana Wornara, Jurije Kocha, Róži Domašcyny. Sedm z nich vzniklo již v roce 1982, zbývající byly napsány pro tuto knihu.

Českého čtenáře upozorňujeme především na text v Lužici velmi populárního Bena Budara, známého z jeho vystoupení na festivalech ve Varnsdorfu a jinde v ČR. Příběh autorova celoživotního hledání neznámého otce je jímavým svědectvím o důsledcích válečného konfliktu, které přetrvávají dlouho po jeho skončení. „Tento Budarův text, nazvaný Jak jsem našel svého otce, vyjde v českém překladu jako součást výboru z vyprávění lužickosrbských žen a mužů o zážitcích z druhé světové války. Publikaci vydá Městská knihovna v edici Setkávání přes hranice již letos na podzim," sdělila nám ředitelka knihovny Veronika Matysová.

Nečekaně bohatá úroda poezie

Nečekaně bohatou úrodu měla tentokrát poezie. V poměrně krátké době se objevily hned tři svazky. Zaslouženou pozornost vzbudila především opožděná prvotina Jurije Łušćanského„Čerwjeń brěškow"(Ruměnec broskví), který ji vydal v předvečer svých šedesátin. Ale čekání a naléhání nestora lužickosrbské poezie Kita Lorence, aby autor své básně poskytl k vydání se vyplatilo. Sedmdesát básní zařazených do sbírky si milovníky poezie získá jemným vtipem, sebeironickým podtextem a především jejich sytou obrazností. Łušćanského sbírka nesporně patří k tomu nejlepšímu, co se v lužickosrbské poezii objevilo za posledních dvacet let.

Dopřejme si alespoň malou ochutnávku: „Ruměnec a vůně broskví / je pro mě tvé tělo / kmen je vyznání / louka a pole naše potrava // laskáni sluncem / a silou deště / chceme zachytit / okamžik".

Provokativní mládí

Není obvyklé, aby společnou knižní básnickou prvotinu vydala dvojčata. V srbské Lužici se tak stalo. Jde o bratry Benjamina a Maksymiliana Nawkovy (narození v roce 1983), nejmladší výhonky literárního rodu, „založeného" jejich pradědem Michałem Nawkou, dnes uznávaným klasikem lužickosrbské poezie. Je to veskrze nekonformní ediční počin, který láká už svým titulem„Moje druhé já".

Kdo kterou báseň napsal, pozná čtenář pouze podle podtisku iniciál obou bratří tedy B nebo M. Mladické vyznění svazku zvýrazňují i svižné ilustrace Hanky Šenec. Přestože knížka nedosahuje umělecké úrovně sbírky Łušćanského, přináší do literárního světa Lužických Srbů čerstvý vítr. Z hříček se zvukem a tvarem slov vycházejí provokativní myšlenky, jako například v básni Kapitalismus: „jestli / jsi ty / sytý / synu / sil? // jistě / sil / jsem // a jiný ať makaj". Čtenáře četba této poezie rozhodně neunaví, a naopak zcela jistě pobaví.

Báseň nelze jen tak převézt na člunu

„Tygr v pyžamu"(Tiger v nócnej košli), to je dvojjazyčný lužickosrbsko-německý výbor z milostné poezie Benedikta Dyrlicha. A jak se sluší na čerstvého nositele národní Ćišinského ceny vydaný exkluzivně v pevné, omyvatelné vazbě.

Sbírkou se prolínají dvě polohy autorova básnictví: Obraznější a čtenářsky přitažlivější básně ze sedmdesátých a osmdesátých let a novější tvorba, silně ovlivněná Dyrlichovou dlouholetou novinářskou praxí. Básně z tohoto období jsou strohé, někdy až úsečné, často se, na rozdíl od tvorby bratří Nawkových, vzpírající nejen čtenáři, ale především překladateli. A to je v dvojjazyčném prostředí Lužických Srbů každodenní výzva. Sám Dyrlich k tomu říká: „Zkusím báseň přenést z jednoho břehu na druhý. Břehy jsou nerovné. Mezi nimi proudí řeka. Báseň nelze jen tak převézt na člunu."

Čtenář, pokud ovládá oba jazyky, má příležitost odkrýt v této sbírce oba břehy, německý a lužickosrbský. Některé Dyrlichovy básně byly přeloženy do češtiny a najdete je například v antologii „Jazyk, jímž porozumíš větru", která je také k dispozici ve varnsdorfské knihovně.

Když sedlák válčí s krtkem…

A nakonec něco pro děti. Spisovatel Jurij Koch, který se pomalu ale jistě stává žijícím klasikem lužickosrbské literatury, napsal pro děti žertovný příběh a hned v názvu použil zvukovou hříčku:„Knot Knut a bur Žur". V překladu už tento název není tak úderný, představíme-li si, že „knot" = krtek a „bur" = sedlák. Přičemž sedlákovo příjmení evokuje lužickosrbské slovo žurk = křeček. Nicméně knížka je rozverným vyprávěním o krtkovi, který si dělá ze sedláka šprťouchlata a jeho krásnou zahradu ničí množstvím krtin. Žur si to samozřejmě nechce dát líbit, a tak zkouší krtka vyhnat všemi možnými způsoby. Kdo nakonec tenhle souboj vyhraje, není jisté.

Dětského čtenáře příběh jistě pobaví, i když na rozdíl od českého „krtečka" ten lužickosrbský není tak úplně nevinný…

Srdečně tedy všechny milovníky literatury zveme k návštěvě kontaktního místa pro Lužici v městské knihovně Varnsdorf, kde uvedené tituly spolu s řadou dalších knih najdou.

Provoz Kontaktního místa pro Lužici, jakož i pořízení uvedených knih, je podporováno mezinárodním projektem „Městská knihovna Varnsdorf setkávání přes hranice", který spolufinancuje Evropská unie z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF): „Investice do vaší budoucnosti" v rámci programu Cíl 3 / Ziel 3.

Zpracoval Milan Hrabal

Autor: Redakce

20.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vrtulník ZZS. Ilustrační foto.

Na konci dálnice se srazila tři auta, tři lidé se zranili

Ilustrační foto.

Na Havlíčkově náměstí a v části Erbenovy ulice se začne kopat

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Skvosty Metalexu. Tato česká firma stavěla skvělá auta, i za socialismu

Metalex, společnost později známá jako MTX, si za více než čtyřicet let vydobyl zvláštní místo v historii českého motorsportu a automobilového průmyslu. Za socialismu v tomto podniku vznikla řada podivuhodných aut, krátce po revoluci se firma zase proslavila přestavbou škodovek na kabriolety.  Dokonce postavila i supersport.

U Žiželic se převrátil kamion

Žiželice – Řidič utrpěl zranění, sanitka ho odvezla do nemocnice. Z nádrže kamionu uniklo asi dvě stě litrů nafty.

K nehybné starší paní jela sanitka i hasiči ze Žatce

Velemyšleves – Žena ležela za plotem svého domu. Zdravotníci se k ní nakonec dostali i bez pomoci hasičů.

Letní kino v Žatci bude promítat několik dní v kuse

Žatec – Na každý den s výjimkou pondělí bude připraven zajímavý film. Díky volnu o státních svátcích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies