Potvrzeno! V horách nad Chomutovem se zabydleli vlci

V Krušných horách jsou vlci a zabydleli se přímo na Chomutovsku. O jejich možném výskytu spekulovali ochránci přírody už několik měsíců, teď ale mají konečně pádné důkazy.

„Loni se začaly častěji objevovat více či méně věrohodné informace o výskytu vlků v Krušných horách, teď máme snímek z fotopasti," říká Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc. Snímky sice nemohou vzhledem k nízké kvalitě stoprocentně zaručit že jde o vlka, ale chomutovští myslivci a lesníci mají jasno. Vlky pozorují už od léta. „Od půlky srpna a září jsme zaznamenávali stopy, slýchávali vytí a pár lidí je mělo vidět i na vlastní oči," potvrzuje ředitel Městských lesů Chomutov Petr Markes. O možném výskytu vlků nechtěli šířit informace do té doby, než budou mít v ruce přesvědčivý důkaz. „Pořád to bylo takové „jedna bába povídala", třeba mi někdo zavolal, že sedí na posedu a určitě slyší vlka, nebo že ho dokonce vidí, jak stojí na skále," vysvětluje zdrženlivost úřadů.

Jistotu začali nabírat až s příchodem zimy. „Od půlky listopadu se tu zdržují pravidelně, našli jsme tři stržené kusy vysoké, stopy a dokonce viděli vlka chlapi i za bílého dne, při prořezávkách stromů," líčí Markes. „Nejvíc je zaznamenáváme v lokalitě Novoveského rašeliniště, kolem Přísečnice a Hausberka (zřícenina hradu, mezi Dominou a Krásnou Lípou pozn. red). „Jedny z prvních spekulací umisťovaly vlky blíž k lidským obydlím, například k málkovské honitbě, kde měl vlk sežrat muflona. „Je pravda, že mufloni tu jsou přemnožení a vlk by měl o potravu vystaráno, ale upřímně můžu říct, že měsíce tu je klid a žádní vlci." ubezpečuje Markes.

O vlku je známo, že žije především ve smečkách. O tom jak je velká ta chomutovská, můžeme zatím jen spekulovat. „Na sto procent jsou to minimálně tři dospělci, myslíme si, že máme stopy i čtvrtého, kolem Hausberka jsme viděli jednoho opravdu hodně velkého a staršího samce, ale jestli mají ve skupině i vlčata a jak stará, to ještě nevíme," vypočítává ředitel.

Vlk se do Krušných hor vrací po dvou stech letech. Dobové záznamy mluví o posledním uloveném kusu v roce 1825, jejich počet se ale začal rapidně snižovat už na konci osmnáctého století. Za vyhubením vlka stál jednak cílený lov a nemalou měrou přispěla také industrializace, která šelmu připravila o přirozené prostředí.

ROZHOVOR S PETREM MARKESEM, ŘEDITELEM CHOMUTOVSKÝCH LESŮ Zdroj: Archiv

„Představa, že vyrazíte do lesa na houby, vlk si na vás za bukem počíhá a sežere vás, je nesmyslná."

Na Chomutovsku se po dlouhé době objevili vlci. Co to znamená pro krajinu i obyvatele se Chomutovský deník zeptal toho nejpovolanějšího ředitele městských lesů Petra Markese.

Je těžké poznat s naprostou určitostí vlka, třeba podle vytí?

No těžké… spíš si člověk není ze začátku jistý, jestli to co slyší za zvuky a vidí za stopy, je opravdu vlk, protože s ním nemáme zkušenosti. Ale když sedíte v noci na posedu a do ticha se ozve úplně předpisové filmové vytí, jste sice překvapení, ale už nepochybujete.

Už víme, že zachytit vlka na fotopast je těžké, jak často objevujete jeho stopy?

Stop je hodně, hlavně teď v zimě, když je sníh. Ale jinak je to těžké. Slyšíte vytí, ale nemáte stopy. Nebo vidíte stopu, ale nemáte vlka. 28. prosince jsme na jednom místě našli uloveného koloucha, ale vlci se tam už neobjevili.

Jak odhadujete, že zareagují ochranáři, lesníci a myslivci až zjistí, že je výskyt vlků stoprocentně potvrzen?

To bude různé. Ale vlk tu byl odjakživa a do naší krajiny zkrátka patří. A věřím, že nějaká ochrana přijde. Je jasné, že někteří ho považují za škodnou, ale troufám si říct, že třeba lesníci budou za vlka rádi. Loví přednostně slabé a nemocné kusy a může trošku pomoct s regulací zvěře.

A co veřejnost, měla by se začít bát o své procházky?

Bojíte se lišek?

To ne, ale vlci jsou přece něco úplně jiného, dokáží člověka roztrhat, zabít…

Lišky jsou plaché a vlci ještě víc. Představa, že vyrazíte do lesa na houby, vlk si na vás za bukem počíhá a sežere vás, je nesmyslná. Tohle se stane tak někde v hustých lesích v Rusku, na východě a jednou za pár let. Na Slovensku jsou vlci taky, ale největší hrozba je stejně pořád medvěd. Na rozdíl od vlka si věří a čím je starší a silnější, tím víc. Vlk vás ucítí a uteče, medvěd se rád pustí do boje a roztrhá vás.

Ochranáři říkají, že Krušné hory s klidovými územími a dostatkem potencionální kořisti představují pro vlky takřka ideální životní prostředí. Myslíte si, že u nás už zůstanou natrvalo?

Jistotu nebudeme mít nikdy. Německá strana už nám párkrát výskyt vlka u sebe nahlásila, občas se tam prý mihnou. Stopa se objevila i ve Slavkovském lese, ale vlci jsou u nás beztak pořád.