VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Velikonoce v Lužici: Tradice, zvyklosti, radost a nostalgie

Lužické Srbsko - Málokde v Německu se najde kraj, kde tradice dodržují v takovém rozsahu jako v Lužici. Mnohé zvyky, dávno již jinde zapomenuté, zde jsou stále o Velikonocích udržované.

6.4.2015
SDÍLEJ:

Skutečnou velikonoční raritou jsou velikonoční jezdci.Foto: sachsen.de

A nejsou to jen věřící, kteří by se k těmto tradicím hlásili. Na vesnicích Lužického Srbska, ale i ve městech, kde mají předzahrádky, zdobí ve svatém týdnu ovocné stromky a keře vyfouknutými barevnými skořápkami vajíček.

Koulení vajíček

K lidové zábavě bez rozdílu vyznání patří koulení vajíček ze svahu za výkřiků „vejce, vejce". Koulet se může nejen natvrdo vařené vejce, ale i koláče, jabka, pomeranče. Spoluhráči pod svahem koulený předmět chytají a zůstává v jejich vlastnictví. Tento zvyk se udržuje především v Budyšíně a okolí.

Rozšířenější zábavou je hledání velikonočních vajíček, zajíčků a slepiček. Děti v neděli odcházejí s rodiči na louku, kde jsou sladkosti ukryté v trávě nebo v malých keřích, kde je hledají. Pro děti se připravují i další zábavy, jako krášlení vajíček.

Při modlitbách a bohoslužbách tráví Velikonoce členové Bratrské jednoty v Herrnhutu, osadě založené v roce 1722 Českými bratry. O Velkém pátku je to navíc účast na slavnosti Hosianna, společné večeři, dále pak pašijích a v neděli o páté ráno společné vítání slunce na nedalekém hřbitově spolu se skupinou pozounérů.

Velikonoční troubení a jinak skromné oslavy zmrtvýchvstání Krista oslavují protestanté podobně i v jiných částech Německa. Četné koncerty pak uspokojí nejen svým sakrálním laděním, ale i vážnou hudbou i náročné posluchače.

Svěcení ohně

Kulturním konzumentům nabízejí kostely především provedení pašijí, z nichž nejzajímavější mohou být třeba v kostele svaté Trojice ve Zhořelci. Návštěvník tohoto rozděleného polsko-německého města zde navíc může o velkém pátku vidět živě i křížovou cestu od kostela svatého Petra k božímu hrobu se všemi čtrnácti zastaveními.

V Budyšíně bývá instalována ve vlastivědném muzeu výstava „Velikonoce Lužických Srbů". Ve Slepu-Schleife, centru Lužických Srbů, se koná pravidelně velikonoční trh. Podobné trhy jsou ve Wjelećinu-Wilthenu a Wojerecy-Hoyerswerdě.

Důležitým církevním zvykem bylo vždy svěcení ohně, líbání kříže a půst. Kostelní oltář se zahaloval plátnem a všeobecně se v postní době používala od popeleční středy až do zmrtvýchvstání fialová barva. Zahalování oltáře bylo nahrazeno odstraněním všech ozdob a květin, plátno k zakrývání kříže a oltáře není tak časté.

Odlétání zvonů

O Zeleném čtvrtku podle křesťanů odlétají zvony do Říma.

Jejich zvuk zazní až po třech dnech, kdy se slaví zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zpravidla však už v sobotu večer. Místo zvonů mládež obchází vesnici a rámusí hrkávkami nebo klepači, malými dřevěnými nástroji, které dělají opravdový randál. Tento zvyk pochází z dávných dob a jeho význam má pravděpodobně spočívat v zahánění zlých duchů a čarodějnic.

Vyvrcholením je pak velikonoční střílení či spíše detonace o sobotní noci. Mládež naplňuje konzervy vápnem a zalévá vodou, unikající plyn pak zapálí, čímž dojde k detonaci. Karbidové kanóny vydávají pěkné šupy.

Zkrášlování dívek

Baví-li se chasa karbidovým ohňostrojem, dívky zatím odcházejí do lesa ke studánkám, aby omývaly své obličeje a stávaly se krásnějšími. Kouzelná voda má zaručit mimo krásy také zdraví, a proto se velikonoční voda přinášela i do domácností a uchovávala se ve sklepích.

Přiznávaly se jí ještě mnohé další účinky, zvláště v zahradách, na polích, pro dobytek nebo i vyprošení milého. Dívky v mnoha lužickosrbských sídlech zpívaly písně k oslavě nového života.

Tento zvyk se však dodržuje jen zřídkakde, ale určitě ve Slepu, kde zpívají členky souboru Kantorky.

Velikonoční jezdci

Skutečnou velikonoční raritou jsou velikonoční jezdci. Hluboce věřící křesťané se na tuto slavnost připravují po celý rok. Každý jezdec musí také po celý rok chodit do kostela, jinak není hoden zařadit se do průvodu velikonočních jezdců.

K jízdě patří kůň vyšňořený květy a labutím peřím, s krásným postrojem, černé oblečení jezdců s cylindry na hlavách. V čele procesí jsou neseny církevní prapory a kříž. Procesí vykonává dvě cesty, dopoledne a odpoledne.

Nejznámějšími místy, kde projíždí až několik stovek jezdců, jsou Wostrowc-Ostritz Budyšín, Wojerecy-Hoyerswerda Radwor-Radibor, klášter Marienstern, Ralbicy-Ralbitz, Wittichenau-Kulowo, Kamjenc-Kamenz. Jezdci sem přinášejí poselství o zmrtvýchvstání Krista, připisují se jim však ještě mnohé další symboly.

Každá jízda počíná růžencovou modlitbou a v průběhu jezdci zpívají táhlé nábožné písně (kěrluše). Velkolepá podívaná láká každoročně tisíce diváků a velikonoční zájezdy pořádají i některé české spolky.

Koně si půjčují u nás

Jezdcům se říká křižerjo nebo jutrovni jěcharjo. Nedostatek koní řeší také zapůjčováním v České republice nebo v jiných částech Německa. V deseti farnostech Lužice, kde se tento zvyk udržuje, bývá dnes okolo půldruhého tisíce jezdců.

Prapůvod jízd spadá do roku 1541, kdy v obci Kulowo-Wittichenau bylo uskutečněno prvé procesí. V některých pramenech se však uvádí, že výzva k šíření poselství o zmrtvýchvstání byla známá již z doby sv. Pavla a v Německu koncem tisíciletí.

Autor: Redakce

6.4.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

V Žatci se chystá velká odstávka vody, zůstane bez ní přes dva tisíce obyvatel

Utkání AFK LoKo Chomutov (v bílém) proti Podbořanům
6

LoKotka doplatila v souboji s Podbořany na špatnou produktivitu

V kostele se chystá koncert, vystoupí komorní orchestr

Velká Černoc – Milovníci kvalitní hudby se mohou těšit na skladby od Strausse, Dvořáka, Bacha nebo Charpentiera.

Exekuce za tři miliardy! V okrese Louny má potíže deset tisíc lidí

Lounsko, Chomutovsko, Mostecko – Velkým problémem, větším než se obecně myslí, jsou dluhy lidí. Na Mostecku mají lidé exekuce na 4,3 miliardy, řeší je každý pátý dospělý. Podobně na Chomutovsku, tam dluží 4,6 miliardy. Na Lounsku dosahují exekuce 3,2 miliardy, potíže má 14 % lidí.

Nový maskot, Ohřinka, zahájí turistickou sezonu v regionu

Žatec, Klášterec, Kadaň – Slavnost se tentokrát uskuteční mezi Kláštercem a Kadaní, a to příští víkend.

OBRAZEM: Modeláři v Postoloprtech zahájili sezonu

Postoloprty /FOTO, VIDEO/ - Ve svém novém areálu v ulici Boženy Němcové vybudovali zmenšené městečko, po němž se proháněla vojenská technika.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies