Od ledna příštího roku, když někdo zfalšuje peníze a udá je jako pravé, nepůjde před ústecký krajský soud, ale před okresní soud v místě svého bydliště.

Padělání měny již nepatří mezi nejzávažnější trestné činy. Padělat bankovky umí dnes i naprostý laik. Stačí, když má kopírovací zařízení zapojené do elektrické sítě.

Kdokoliv si může na kopírce s barevnou tiskárnou vytisknout jakoukoliv bankovku. Proto se ocitlo kvůli padělkům ve vězení i mnoho absolventů zvláštní školy.

Kdysi dávno byl padělatel měny doslova umělec. Musel vyrýt a na tiskařském stroji vytisknout bankovku – a to byl skutečně úkol pro mistra. Proto padaly za padělání tresty od dvou do patnácti let. S tím by souhlasil předválečný policejní rada Vacátko i poválečný major Zeman. Dnes ale kouzlo padělatelů vymizelo.

Stačí tiskárna

„V dnešní situaci padělání peněz je natolik snadné, že nejde o závažnou trestnou činnost v tom smyslu, že musí pachatel vynaložit velké úsilí, aby se dopustil trestného činu. Stačí mu jenom aby bankovku vložil do kopírky. Potom záleží jen na tom, zda se mu podaří v obchodě či v baru udávat falešné peníze nepozorné obsluze. Proto je společností padělání bankovek dnes vnímáno jako méně závažná trestná činnost,“ uvedl soudce Ivan Elischer z ústeckého krajského soudu.

Krajský soud v Ústí již řadu let sleduje tuto praxi a za padělání bankovek nepadají vysoké tresty. Někdy dokonce odejde padělatel od soudu i s podmínečným odsouzením, pokud se ukáže, že šlo doslova o klukovinu mladých lidí kolem osmnácti let věku.

Shovívavý soud

Ústecké krajské státní zastupitelství si sice povzdychlo ve zprávě Nejvyššího státního zastupitelství za rok 2008, že „v Ústí nad Labem v přístupu k trestání pachatelů trestných činů padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst 2 tr. zák., tresty bývají pravidelně ukládány pod dolní hranicí zákonné trestní sazby. Rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze je však postupu nižších soudů nakloněna a často bývají opravné prostředky bezúspěšné.“

Přeloženo do lidského jazyka to znamená, že i vrchní soud, podobně jako ústecký krajský, se staví k padělatelům shovívavě, protože dopustit se padělání nepředstavuje žádnou námahu.

Potvrzuje to i policejní praxe. Většinu padělků vytvářejí na kopírovacích strojích sotva pubertě odrostlí mládežníci od 15 do 18 let, dále lidé absolutně nevzdělaní ze skupiny nepřizpůsobivých občanů, i ti, kteří chtějí zoufale získat peníze za jakoukoliv cenu – třeba na drogu.

„Většina padělků českých bankovek, které jsou zjištěny na severu Čech, jsou fotokopie bankovek velmi nízké kvality,“ potvrdil Barák z ústeckého krajského ředitelství severočeské policie.

Dokonce mají kriminalisté z krajského policejního ředitelství zaznamenaný i případ, kdy se pachateli nelíbila kvalita jeho falzifikátů. Proto si s pomocí padělků zakoupil nový kopírovací stroj, aby vyráběl padělky vyšší úrovně.

Hra na kočku a myš

Pachatelé mají zpočátku náskok. Udají padělanou bankovku a zmizí. Další bankovkou zaplatí o dvě ulice dál, potom odjedou do dalšího okresu a během dvou dnů takto objedou třeba celý Ústecký kraj. Jenže na bankovkách padělatelé zanechají neviditelné stopy, o kterých nic netuší. Jde o laboratorně zjistitelné stopy, které běžný padělatel nemá šanci odhalit. Za několik měsíců se může u dveří bytu objevit policisté. Takto například dopadla rozvětvená romská rodina v Krupce, která se pokoušela v minulých letech o jakousi velkovýrobu falešných bankovek.

Padělatelé nejvíce uvádějí na trh jen jeden či několik málo padělků. Také větší padělatelé se odváží vyrobit deset až dvacet padělků, protože sami nevěří, že by si nikdo časem nevšiml o jaký druh bankovek se jedná.

V České republice padělatelé kopírují bankovky v hodnotě 1000, 500 a 200 korun, objevuje se také větší množství „nenápadných“ bankovek 50 euro.

Arnošt Herman