Od vlakové zastávky se dáte po červené turistické cestě údolím řeky Jizery pod Bukovcem až do malebné osady jménem Jizerka, která zde leží již pět století.

Je nejvýše položenou osadou v Jizerských horách. První zmínka o ní pochází ze zápisu o hraničním sporu z roku 1539. Po staletí to byla osada dřevorubců a čihařů. Jizerka je osada s chalupami rozsetými mezi rašeliništěm malé jizerské louky a čedičovým vrchem Bukovcem.

O tuto osadu se vedl v souvislosti s výskytem drahokamů dlouholetý spor, který byl ukončen prodejem Jizerky Frýdlantskému panství. V roce 1769 měla osada pouhých sedm domů, v roce 1945 už jich bylo 43, většinou dřevěných obydlí dřevorubců a sklářů. V roce 1828 zde založil sklář Riedel sklářskou huť na výrobu tyčí a dutého skla, jejíž rozvaliny jsou dosud patrné. V roce 1866 byla postavená druhá huť, která byla v provozu do roku 1911. Dnes je z ní penzion. Jméno obdržela osada podle stejnojmenné říčky, která jí protéká. Jizerská silnice pak spojuje osadu Jizerku se Smědavou.

Osada čas od času měnila svůj název. První dochovaný název pochází z roku 1601, a to Hora buků. Podle hraběte Viléma Clam Gallase nesla úřední název Vilémova výšina. Ten se však neujal a osada se posléze vrátila k původnímu jménu. Po roce 1945 se název ustálil na Jizerku.

Safírový potok a mnoho drahokamů

V 16. a 17. století sem přicházeli hledači drahokamů, kteří v náplavech potoků hledali a skutečně nacházeli vzácné kameny jako rubín, spinel, křišťál, turmalín, chalcedon a jiné. V okolí osady byly nalézány safíry, rubíny, vzácně smaragdy a další drahokamy, jež toto naleziště proslavily po celé Evropě. V roce 1607 na Jizerku zavítal sám císařský prospektor Jan Jindřich Koberscheit, aby se seznámil s nalezištěm safírů. V roce 1609 majitelka panství Kateřina Rederová povolila hledačům hledat na Jizerce drahokamy.

Po hledačích drahokamů, ponejvíce Italech, byl pojmenován horský hřbet, z něhož stéká potůček, v jehož náplavech bylo nejproslulejší naleziště drahokamů - Vlašský hřbet a Safírový potok. Dosud je zde hojný černý ilmenit, spíše známý jako iserin.

Informace o polodrahokamech z povodí Jizerky neunikly pozornosti císaře Rudolfa II., který byl milovníkem zlata a drahých kamenů. Císař, přesvědčený o nalezištích pod Bukovcem, vyslal do Jizerských hor prospektory, které vybavil doporučujícími glejty. Jedním z císařových hledačů byl Šimon Tadeáš Budecius, zběhlý v přírodních vědách a alchymii. Byl to kněz původem z Rovenska. Kněz-alchymista ale žádné velké bohatství asi nezískal, protože o výsledku jeho průzkumu není nic známo.

Na počest hraběte byla na Jizerce vztyčena kamenná pyramida s pamětní deskou. Dodnes se podle ní jmenuje zdejší nejznámější hostinec - Pyramida. Dnes již slouží osada především rekreaci a turistice, jak v létě, tak i v zimě. Od roku 1995 je osada Jizerka památkovou rezervací.

Pokud chcete poznat trochu více historie této horské osady, zajděte do místního muzea. Budova, která v současnosti slouží jako muzeum, byla postavena v roce 1889 a sloužila jako škola pro děti místních obyvatel. I když po ukončení provozu skláren ve 20. letech minulého století počet dětí poklesl, učilo se zde až do roku 1962.

Zpáteční cesta záleží na vás. První trasa vede po žluté turistické cestě k protržené přehradě a dále do Desné v Jizerských horách na vlak. Druhá trasa vede také po žluté turistické cestě, ale přes polské hranice na Orle a potom po zelené turistické cestě nazpátek do Čech na vlakovou zastávku Harrachov.

Zaslala Lenka Košková