Blšanka. Malebná říčka mezi poli a chmelnicemi. Ale i živel, který zabíjel

Velké množství životů si vyžádala blesková povodeň, která se přehnala po Blšance v květnu 1872. Ve dnech 24. a 25. května tehdy přišla od Karlových Varů, přes Bochov, Manětín, Plasy, na Rokycansko, Podbořansko a Rakovnicko bouře trvající dva dny.

Průtrže mračen se střídaly s krupobitím a extrémní množství spadlé vody rozvodnilo říčky Blšanku a Střelu a jejich menší přítoky. Pět rybníků se protrhlo, Blšanka a její přítoky rozlité ze svých koryt zdevastovaly velké území dnešního Podbořanska a Žatecka. Sílu povodňové vlny ještě zvětšilo protržení pěti rybníků v povodí Blšanky, které nápor vody nevydržely. Ještě dnes někde povodeň připomínají pomníky postavené na památku mrtvých lidí.

Říčka Blšanka je při běžném průtoku spíše větším potokem.

Blšankou byly tehdy postiženy nejvíce Kryry, Očihov, Blšany, Libořice, Liběšovice, Měcholupy, Železná, Holedeček, Holedeč, Veletice, Trnovany a Dobříčany. Ušetřeno nezůstalo ani Stebno na Podvineckém potoce. Voda přišla v noci. Řada lidí se utopila, kvůli rychlosti s jakou se povodeň přihnala a ještě k tomu v noci, kdy možnosti útěku byly ztíženy. V Libořicích například zahynulo celkem 13 lidí, v Blšanech sedm, v Očihově devět lidí, v Siřemi dvě děti, v Železné 26 lidí, v Měcholupech pět a v Holedeči 41 lidí. Škody na majetku byly obrovské.

Příčinou této povodně bylo frontální rozhraní v oblasti středních a západních Čech s velmi intenzivní bouřkovou činností. Během přibližně šesti hodin vypadlo průměrně 75 až 100 milimetrů srážek, maximální uváděný srážkový úhrn z Měcholup na Žatecku činí 289 milimetrů.

V neděli 9. června odpoledne v regionu spadlo asi 25 milimetrů srážek za půl hodiny.

Graf ukazuje, jak rychle vylétl průtok na říčce Blšance ve Stránkách na Žatecku. Během chvíle se v ní valilo přes 70 metrů krychlových za vteřinu. Pro srovnání, řekou Ohří v Žatci teče běžně 30 kubíků.  Zdroj: ČHMÚ