Rozšiřte své znalosti o osobnostech, spjatých s naším regionem. Tipujte, kdo se skrývá za nápovědami.

Každý týden jste mohli poznávat jednu významnou postavu, která je nějak spojená s okresem Louny. Ať už tu žila, tvořila, nebo zkrátka nějak zanechala svou historickou stopu.

Seriál prozatím tímto odhalením končí. Všechny předchozí díly najdete v souvisejících článcích vpravo!



Čtenáři poznávali architekta Václava Zralého


V uplynulém týdnu jste měli možnost znovu tipovat jednu z osobností, která zanechala svou historickou stopu v okrese Louny. Tři nápovědy tentokrát ukazovaly na významného architekta z Pnětluk, Václava Zralého.

Do redakce přišlo 24 odpovědí a všechny byly správné.


Václav Zralý (12. 8. 1906 - 29. 9. 1991)

Daleko od kulturních center, v rodných Pnětlukách, žil v ústraní architekt Václav Zralý, opomíjená, ale osudem výjimečná postava naší výtvarné avantgardy třicátých let.

Václav Zralý přišel k architektuře skutečně „od píky“. Nejprve se vyučil zedníkem v Praze na Vinohradech. Na vyšší průmyslové škole stavitelské v Praze, kterou poté absolvoval, dokázali už pokrokoví učitelé Václav Šantrůček a Oldřich Starý usměrnit jeho výchovu tak, že odchod na nejpokrokovější tehdejší evropskou školu architektury a užitého umění - Bauhaus v Dessau - byl jen logickým završením jeho odborného růstu. Tam se stal žákem předních umělců své doby - v kresbě a kompozici Paula Klee a Wassily Kandinského, v architektuře Hannesa Meyera.

Václav Zralý vypracoval během studia celkem pět projektů, tři studijní práce a - tak, jak bylo na Bauhausu předepsáno - dva diplomové projekty. Ze studijních prací konzultovaných vesměs Ludwegem Hilberseimerem, vyniká návrh rodinného domu do Karlových Varů, a to nejen pro typickou diagonální kompozici a mimořádnou úroveň grafického podání, ale především přímočarostí a lapidární sdílností výtvarného a funkčního řešení, jakož i důslednou konstruktivní domyšleností celého projektu.

Po návratu z Bauhausu do vlasti se Václav Zralý stal členem architektonické sekce Levé fronty a od roku 1933 Svazu socialistických architektů, čímž se přihlásil k ideovému programu naší meziválečné avantgardy. V té době zahájil svou architektonickou dráhu několika velmi slibnými návrhy, které prozrazovaly jeho skutečné koncepční nadání.

Nejprve odměněným soutěžním návrhem na obytné domy VČELA v Praze-Vršovicích, vypracovaným společně se spolužákem z Bauhausu Zdeňkem Rossmannem, v němž přinesl jako jeden z mála myšlenku kolektivizovaného bydlení. Pozoruhodný koncept přinesl i soutěžní návrh na spořitelnu v Českých Budějovicích, kde rozčlenil hmotu objektu na dva samostatné celky (obytný dům a spořitelnu).

Avantgardní období Václava Zralého vyvrcholilo dvěma projekty. Prvním z nich byl návrh na přestavbu otcova domu v Pnětlukách s neobyčejně svěžím připojením novotvarů za použití lapidárních výrazových prostředků, jako prosklených nárožních arkýřů a spojením interiéru a exteriéru vytvořením obytné zahrady na způsob atria, přístupné krytým ochozem a konečně uvolněním celé hmoty volným křížovým založením. Těmito vlastnostmi se Zralého návrh dostává do blízkosti současných tendencí ve světové architektuře, přehodnocujících odkaz meziválečné avantgardy.

Škola s internátem

Druhým byl projekt školy s internátem na Moravě, v němž se Zralému podařilo jednoduchými kompozičními prostředky vyjádřit funkční rozmanitost školní budovy, internátního bloku a auly ve volné pravoúhlé soustavě hmot a v proporcionálně čistých vztazích.

Několikeré nepochopení avantgardní koncepce architektury v krizových letech první republiky vedlo nakonec Zralého k odchodu do Francie, kde pracoval jako dělník a po návratu domů k tvorbě tehdy již přijaté kotěrovské tradici.

I když v tomto duchu potom na Lounsku realizoval řadu staveb, skutečný a stále aktuální přínos Václava Zralého české moderní architektuře spočívá právě v oněch několika málo ukázkách funkcionalistického myšlení, rozvíjející koncepci Bauhausu v našem prostředí.

Zdroj: Pnetluky.cz