Tlak na dostavbu čtyřproudové rychlostní silnice R7 Praha – Chomutov se zvyšuje. Stát její dokončení neustále odkládá, podle posledních prognóz by měla být celá hotová v roce 2023.

Dostavba je důležitá pro investory

Města podél této frekventované silnice chtějí, aby tento termín byl už definitivní. Dostavba je také důležitá pro továrny, které vyrostly v průmyslových zónách podél R7. Právě příslib jejího brzkého dostavění byl často jedním z důvodů, proč v regionu své investice zahraniční investoři umisťují.

Velmi iniciativní je v tomto město Louny. To nepolevuje v tlaku za urychlenou dostavbu komunikace R7 Praha – Chomutov ve čtyřproudové variantě po celé její délce. Řada úseků vytížené dopravní tepny stále má pouze jeden pruh v každém směru. Včetně obchvatu samotných Loun, který neblaze proslul množstvím tragických nehod.

Lounští radní v minulých dnech schválili založení Spolku na dostavbu rychlostní komunikace R7. Definitivní zelenou mu ještě dají v polovině prosince tamní zastupitelé.

Před třemi lety vznikla výzva měst

Město Louny stojí v čele dlouhodobé snahy přimět stát k rychlé dostavbě silnice. Už v roce 2012 vznikla v tomto duchu například společná výzva měst Louny, Žatec, Postoloprty, Slaný, Most a Chomutov.

„Založení spolku má návaznost na předchozí aktivity. Už dříve se totiž ukázalo, že k výzvě by se rádi připojili i další signatáři. Zájem projevily některé firmy v průmyslové zóně Triangle, v lounské průmyslové zóně, ale i starostové okolních obcí a další," vysvětlil Radovan Šabata, starosta Loun.

„Pokud nebude v této věci soustředěný tlak, může se kdykoliv objevit jiná priorita, pozornost se přesune jinam," dodal R. Šabata. Právě on by měl za Louny ve spolku působit.

Pro Nexen je dostavba klíčová

Logo Nexen TireTřeba pro korejský Nexen, který chce od roku 2018 v průmyslové zóně Triangle u Žatce vyrábět miliony pneumatik ročně, je dostavba silnice R7 naprosto klíčová. O dopravu pneumatik k zákazníkům se budou starat pouze kamiony. Stejně tak jako o zásobování továrny Nexenu u Žatce surovinami. Půjde o stovku nákladních aut denně, které budou do Nexenu přijíždět a odjíždět.

„Silnice R7 je pro nás stěžejní komunikace, která bude využívána jak k zásobování, tak k distribuci našich produktů ke koncovým odběratelům," uvedl Petr Pospíšil, manažer společnosti Nexen Tire.

Korejci si vybrali žateckou zónu také kvůli jejímu napojení na silniční síť. Nexen se chystá své výrobky dodávat do řady automobilek, mimo jiné do Škody v Mladé Boleslavi, Hyundai na severu Moravy nebo Kia u Žiliny. K tomu potřebuje kvalitní napojení na českou dálniční síť a právě dostavbu silnice R7.

„Pro nás je samozřejmě nejvhodnější termín dokončení silnice R7 před spuštěním plného provozu v naší továrně u Žatce v polovině roku 2018. Nicméně je nám jasné, že tak brzo dokončena nebude. Termín 2023 je pro nás samozřejmě méně přijatelný, protože nám již během prvotních vyjednávání bylo slibováno dřívější zprovoznění. Je pro nás tedy nyní absolutně důležité, aby rok 2023 byl opravdu tím finálním a nedošlo již k žádným dalším zpožděním," sdělil Petr Pospíšil.

První se má stavět Bitozeves - Postoloprty

Čtyřproudová komunikace R7 je nyní hotová mezi Prahou a Slaným, mezi Bitozevsí a Chomutovem a obchvat Sulce na Lounsku. Podle současného harmonogramu se zbylých šest úseků v celkové délce zhruba 40 kilometrů má postavit mezi lety 2016 a 2023. Jako první by se měl v příštím roce začít stavět úsek Bitozeves – Postoloprty, v roce 2017 se plánuje zahájení rozšíření obchvatů Loun a Panenského Týnce na čtyři pruhy.

Nejsou potřebná povolení, ani vykoupené pozemky

Problémem dostavby silnice R7 je mimo jiné to, že není připravena. Nejsou potřebná povolení, ani vykoupené pozemky. Podle slov starosty Loun Radovana Šabaty se v poslední době zásadně zlepšila komunikace s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD). „Za to jsme samozřejmě velmi rádi. Naopak starostové obcí mohou ŘSD nabídnout pomoc při řešení výkupu potřebných pozemků," dodává starosta Šabata.

Další otazník, který nad dostavbou silnice R7 visí, jsou peníze. Komunikace totiž nepatří k páteřním evropským dopravním tepnám a nebude tak už zřejmě financována z programů Evropské unie. Stát proto zvažuje, že by její dostavbu zadal soukromému investorovi a dlouhodobě by mu ji splácel. V ČR není ale tento postup dosud vyzkoušený.

Petr Kinšt, Zdeněk Plachý