Řadu odrůd zkouší pěstovat Chmelařský institut v Žatci na dvou hektarech nízkých chmelnic u Stekníku. Důvod? Najít nejvhodnější odrůdu pro tyto netypické konstrukce. A to jak po stránce výnosů, tak kvality chmele.

Loni se u Stekníku sklízelo z nízkých chmelnic poprvé, letos v tomto týdnu finišuje sklizeň druhá. Nejprve se pro výzkumné účely otrhala část chmele ručně, zbytek strojově. „Z loňských výsledků se jeví jako nejvhodnější české odrůdy pro pěstování na nízkých konstrukcích Sládek a Premiant. Pracujeme ale na šlechtění nové odrůdy přímo pro nízké konstrukce, chtěli bychom ji zaregistrovat během pěti, šesti let,“ sdělil Josef Ježek z Chmelařského institutu v Žatci. Podle jeho slov se jedná o perspektivní odrůdu aromatického chmele, která by v budoucnu mohla být alternativou Žateckého poloraného červeňáku. Ten se v ČR tradičně pěstuje na drtivé výměře chmelnic.

A proč pěstovat chmel na nízkých konstrukcích? „Důvod je prostý. Pěstitelé chmele se snaží minimalizovat náklady. A nízké konstrukce chmelnic znamenají menší pracovní náročnost,“ uvedl Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

Rozdíl čtyři metry

Klasická chmelnice je vysoká sedm metrů, nízká jen tři metry. Už při stavbě nízké chmelnice pěstitelé ušetří. „Zatímco stavba hektaru klasické chmelnice i se sadbou vyjde na zhruba šest set tisíc korun, u nízké konstrukce jsou pořizovací náklady přibližně poloviční. Navíc stavba chmelnice s nízkou konstrukcí je jednodušší,“ vysvětlil J. Ježek.

Hlavní výhodou pěstování na nízkých konstrukcích je, že odpadají každoročně se opakující jarní práce ve chmelnici – zavěšování drátků, jejich zapichování a zavádění chmele. Ty jsou pro chmelaře nákladné kvůli lidské práci. Při stavbě chmelnice s nízkou konstrukcí se mezi sloupy v jedné řadě natáhne síť, na kterou se rostliny na jaře zavedou samy.

Další úspory při pěstování chmele na nízkých konstrukcích přináší také nižší potřeba přípravků na ošetření rostlin. Ušetřit by se mělo i při sklizni. I přes určitý stupeň mechanizace je stále při sklizni na klasické chmelnici potřeba několik lidí, další pak vkládají chmelové štoky na česačce. Na nízké konstrukci šišky a listy otrhá speciální česač tažený traktorem, který chmelovou masu sype na souběžně jedoucí valník. Obdobně jako při sklizni na poli, kdy vedle sebe jedou kombajn a traktor s valníkem. Chmelové šišky se pak od zbylé masy oddělí na česačce.

Výměra nízkých chmelnic roste

Zatímco loni se v ČR pěstoval chmel na deseti hektarech chmelnic s nízkou konstrukcí, nyní už to je 40 hektarů. „V ČR je nyní 133 pěstitelů chmele, z čehož má nízké konstrukce sedm pěstitelů,“ sdělil Bohumil Pázler. Na Žatecku se kromě Stekníku nízké konstrukce objevily také u Kněžic nebo Sedčic. Masivnímu rozšiřování nízkých konstrukcí chmelnic brání hlavně absence vhodné odrůdy. Nynější české odrůdy vykazují při pěstování na nich zhruba o třetinu nižší výnosy než v klasických konstrukcích.