Právě rok uplynul od loňské velké povodně na Ohři. Kvůli rychlému tání sněhu při prudké oblevě po předchozí bohaté sněhové nadílce se v polovině ledna 2011 rozvodnila řeka. Vystoupila z břehů, zalila část Loun i řadu dalších obcí podél toku.
Voda začala stoupat z 10. na 11. ledna 2011, 14. ledna přesáhla nejvyšší povodňový stupeň, zpět pod tuto hodnotu se dostala až 18. ledna. Kulminovala v sobotu 15. ledna vpodvečer tehdy hladina v Lounech dosáhla 562 centimetrů. Průměrný stav na Ohři v Lounech je přitom 226 cm.
Byl to nejvyšší stav vody od poslední velké povodně z 13. března 1981. Tehdy se v Lounech hladina zastavila na 578 centimetrech.
Jak vypadá situace rok poté? Místa, kde se loni místo chodců vesele proháněly kachny, byla včera opět zcela zalitá. Tentokrát ale nikoli vodou, ale příjemným sluncem, které nejednoho nadšence zlákalo k pohybu na čerstvém vzduchu nebo alespoň procházce.
I v tom je rozdíl oproti loňsku místo mrazu a sněhu je na slunci příjemných čtrnáct stupňů Celsia. Zprávy o sněhové kalamitě a neprůjezdných silnicích, jež přicházejí z hor, se okresu Louny nyní absolutně vůbec netýkají.
Ani v nejbližších dnech žádná povodeň na Ohři nehrozí, lidé se nemusí bát. Podle předpovědí počasí se nečeká žádná velká obleva na horách spojená s vydatným deštěm, která loňskou velkou vodu způsobila. Není ale vyloučeno, že se situace na Ohři nezmění třeba v dalších týdnech či měsících. Podél středního Poohří, v Krušných a Doupovských horách i Slavkovském lese leží nyní několik desítek centimetrů sněhu, na nejvyšším vrcholu Krušných hor Klínovci to je jeden metr.
Podívejte se, jak tehdy vypadaly titulní strany!
Do sněhu několikrát pršelo, horské oblasti středního Poohří jsou tak nasycené vodou. Ve sněhu v profilu vodní nádrže Nechranice je 148 milionů metrů krychlových vody, což je v porovnání s ostatními zimami průměrné množství. Zda přijde povodeň, nebo ne, to záleží na rychlosti, jak tento sníh odtaje. „Na to, zda při tání sněhu vzniknou povodně, má rozhodující vliv způsob, jak sníh taje. Nejhorší je kombinace prudkého oteplení a deště. To mohou vzniknout povodně, i když je málo sněhu,“ uvedl Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře Chomutov.
Opakování povodně v loňském či větším rozsahu hned po roce je ovšem velmi málo pravděpodobné. Tak velké povodně přicházejí jen jednou za delší čas. Vypozorovali to už naši předkové, když jim začali dávat jazyková pojmenování typu stoletá voda, padesátiletá povodeň atd.
Podívejte se, jak stoupala a klesala voda v Lounech!
Zdeněk Plachý
Petr Kinšt