LOUNY - Většina velkochovatelů však základní hygienická opatření proti zavlečení nákazy do chovů uplatňuje bez ohledu na příkazy SVS.

„Vzhledem k tomu, že se aviární influenza v Evropě letos vyskytla naposledy ojediněle pouze ve dvou farmách v únoru, a nic nenasvědčuje tomu, že by měla výrazně ohrozit chovy drůbeže, ruší se k 1. květnu 2007 zbývající mimořádné veterinární opatření, které dosud bylo platné,“ uvedl mluvčí SVS Josef Duben.

“ Připomínáme, že na území EU nebyl v letošním roce zjištěn ani jeden nemocný volně žijící pták,“ dodal.

Nicméně podle jeho vyjádření by měli chovatelé i nadále být schopni účinně bránit zavlečení ptačí chřipky do svých chovů. “To znamená, že s ohledem na potenciální riziko zavlečení ptačí chřipky by měli umístit v chovech vhodná zařízení, která zabraňují průniku volně žijících zvířat, například zasíťováním otvorů, umístěním sítí či plašičů,“ připomněl.

Dále pak mají podávat vodu a krmení uvnitř, v halách anebo pod přístřešky. A samozřejmostí by též mělo být to, že vodní drůbež má být chována odděleně od ostatní drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.

Velkochovatelé dodržují protinákazová opatření běžně, bez zvláštních příkazů. “V našich provozovnách nadále platí, že přístup do hal s drůbeží je možný jen přes dezinfekční rohože, a dbáme i na to, aby se dovnitř nedostali volně žijící ptáci nebo jiní drobní živočichové,“ uvedl včera pro náš deník Miroslav Soukup, vedoucí sekce chovu drůbeže společnosti Animo Žatec.

Naproti tomu některé drobné chovy na venkově nejenže nezajišťují oddělený chov hus a kachen od ostatní drůbeže, ale podmínky, které poskytují drůbeži drobní chovatelé, jsou v některých případech zcela v rozporu s předpisy veterinární služby. Někteří drobní chovatelé nedokáží zajistit drůbeži ani základní podmínky, včetně přístřešků pro podávání krmení nebo čistoty chovatelských prostor a potřeb.

Zcela běžně se na venkově s drůbeží přiživují drobní ptáci nebo hlodavci, kteří tak mohou přenášet nákazu od volně žijících zvířat.