VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kdo jsme? Dokonalý mix. Vyražme po stopách našich předků!

Severní Čechy /SPECIÁL/- Sledujte nový seriál, který osvětlí, odkud přicházíme a možná i kam směřujeme.

30.4.2011
SDÍLEJ:

Na pyšné střekovské skále ještě více než 1500 let před hradem Střekov postavili Keltové malé oppidum pro střežení brodu. Foto: Deník/Petr Sochůrek

Keltové. Tajemný národ, vynořující se z temných dějin a obestřený legendami. V poslední době dochází k renezanci zájmu o jeho zvyky a historii. Keltové totiž zanechali Evropě – a zvláště nám Čechům – mnoho odkazů. Právě zde bylo centrum jejich obrovské moci, která v dobách největší slávy sahala od Irska k Dněpru a k břehům Jadranu a Egejského moře. Severní hranice jejich říše Boiohaemum – Země Bójů – probíhala právě přes území našeho regionu.

Tvrdit o sobě, že jsem čistokrevný Slovan, je u Čecha ošidné. Díky naší poloze v Evropě lze směle tvrdit, že jsme jeden velký „mišuňk“. V žilách tak máme nejen slovanskou krev, ale také překvapivě dost stop po jejich předchůdcích – Keltech. Ti se v české kotlině objevili v 7. – 5. stol. před Kristem a vydrželi tu vládnout až do přelomu věků, kdy je převálcovali Germáni. I po odchodu části Keltů zde ale část jejich populace zůstala jako otroci nových pánů. Právě z nich máme dodnes stopy v naší DNA, které nám ovlivňují povahu, tak podobnou třeba skotské nebo irské.

Kdo byli čeští Keltové?

První keltské stopy se v Evropě objevují kolem roku 750 př. n. l. Řekové nazývali Keltoi kmeny z Alp, podle Tita Livia byla ale jejich domovinou Gálie, tedy Francie a Benelux. Keltové žili také v Británii, Irsku a pod jižními svahy Alp, kde mezi jinými kmeny najdeme i pro nás důležitý kmen Bójů. Stopy po Keltech ale nacházíme i ve stepích východní Evropy, Přední Asie, stejně jako na pouštích Afriky a mrazivých pláních Skandinávie. Později jsou ale Keltové zotročeni nastupujícími Germány a Římany. Právě před nimi musí z Itálie do povodí Dunaje, Vltavy a Labe k nám do Čech ustoupit i Bójové. Už před nimi zde žijí kmeny Tektoságů a Venetů, kteří pod Krušnými horami razili i mince.

Keltské osídlení severních Čech


Válečníci českých Keltů, zvaných Bójové, byli pověstní svou bojovností a tím, že do bitev nastupovali nazí. Věřili totiž, že pokud je božstvo bude chránit, nepotřebují brnění. Až na vlasy a vousy byli také všude oholení, někteří si navíc potírali tělo barvami. Pohled na takto pestrobarevné, nahaté, řvoucí a k boji nadržené chlapy musel být pro jejich protivníky noční můrou. Bójové byli také součástí keltské armády, která dobyla roku 386 př. n. l. Řím a o sto let později s úspěchem proháněla Řeky. Když roku 218 př. n. l. napadl Hannibal Řím, velkou zásluhu na jeho úspěších měli opět Bójové. Po jejich příchodu do Čech začíná proces jejich smíšení jak se zbytky původního obyvatelstva, který vedl záhy k vytvoření velké říše, sahající od maďarské nížiny až do Bavorska a Rakouska. Po Bójích dostává i své jméno, ze kterého vzniklo slovo Bohemia- Čechy.

Na svém území budují Keltové oppidy chráněnou síť obchodních cest, dnes z části totožnou s trasami mezinárodních tahů. Od 2. stol. př. n. l. ale začínají na naše území vlnami útočit germánské kmeny. Ve velké bitvě roku 113 př. n. l. , která je první písemnou zmínkou o naší zemi, jsou první z nich – Kimbrové – na hlavu poraženi. Triumf nad nimi je ovšem pro české Bóje labutí písní. V letech 45 – 40 př. n. l. totiž musí v Podunají čelit kmenu Dáků, obývajícího původně Rumunsko – a prohrají. Jak o tom svědčí nálezy ze Sitna a Banské Štiavnice, kde měli Keltové už tehdy doly a pohřebiště, drželi ale Bójové i po porážce Moravu a část Slovenska. Jejich pozice se však brzy stává nestabilní, a když záhy přichází další germánský útok, vedený proti severu Čech tentokrát Hermundory, nedokážou už oslabení Bójové vzdorovat. Postupně tak dochází k obsazování Boiohaemum, přičemž poslední stopy samostatného keltského života na našem území se datují kolem roku 6 před Kristem. Zánikem říše Bójů bylo naše území kulturně vrženo naráz o půl tisíciletí zpátky.

Keltské osídlení v severních Čechách

Z praktických důvodů stavěli Bójové svá sídla u potoků nebo řek. Kromě pitné vody tehdy řeky sloužily také jako významné obchodní cesty. V našem regionu se dosud podařilo objevit mnoho stop po keltském osídlení. Většinou se jedná o hroby a nálezy na místě vesnic, např. pod hradem Klapý nebo na místě, kde kdysi stály Hrbovice. Keltské vesnice byly tvořeny ze samostatných podzemnic, srubů a jedné větší stavby, obydlí náčelníka klanu. Někde se vyskytují i zemljanky nebo patrové domy, které měly pod obytnou částí sklady a dílny. Výjimky tvoří lokality v lesích, které fungovaly jako lovecké osady a druidské svatyně, popřípadě pohraniční pevnosti. Jednou z celnic na obchodní cestě s jantarem mezi Boiohaemum a Germánií byla skála, na které dnes stojí hrad Sloup. Zájemci o zhlédnutí toho, jak vypadala keltská osada, to mají z našeho regionu nejblíže do Mladé Boleslavi, kde vznikly archeoparky Altamira a Keltoi. Bójské stavby lze spatřit také u hájenky Na Rovinách u Domoušic.

Oppida doplněná svatyněmi

Kromě vesnic a kultovních míst jsou dnes nejviditelnějšími stopami po keltském osídlení oppida doplněná svatyněmi. Tyto předchůdci hradů byly budovány na vrcholech výrazných kopců a byly obehnány často i několika pásy valů a příkopů, jejichž výška a hloubka dosahovala až 20 metrů. Zbytky jednoho z nich jsou patrné nad Stradonicemi na Lounsku. Nedaleko odtud, u Oplot, se našel keltský poklad, 250 gramů těžký zlatý nákrčník, tzv. torques.

Keltská vesnice existovala až do přelomu věků i pod majestátním Majákem Poohří – Hazmburkem.Prastará Brána do Čech

Severní Čechy byly před příchodem Germánů chráněny zejména oppidem na náhorní plošině vrchu Hradišťany v Českém středohoří. To mělo za úkol bránit nejen osady podél Bíliny, ale také keltské doly v Krušnohoří a výrobnu mlýnských kol (žernovů) v Oparenském údolí u Porty Bohemiky a osídlení na území dnešních Lovosic a Litoměřic. Některé nedodělané mlýnské kameny, které zde před dvěma tisíci let nahrubo opracovaly ruce keltských řemeslníků, jsou dodnes vidět ve zdejších skalách. „V podstatě se jedná o vůbec první historicky doloženou fabriku na našem území. Odtud se pak tyto kameny dostávaly s karavanami kupců nejen do celé Evropy,“ řekl Deníku historik Jan Střelka. Vesnici pod údolím se dodnes říká po těchto kamenech Žernoseky.

Tři kříže na místě Hrádku

Kaňon Labe v těchto místech navíc krylo před nájezdy germánských tlup od Děčína, kde už začínalo jejich území, významné oppidum Hrádek s dosud až 18 metrů vysokými valy. Tyčí se na skalním vrchu Kalvárie, osazeném třemi kříži a jeho hlavní funkcí bylo střežit jeden z mála převozů přes Labe pod Žernoseky. (Další byl až u Krásného Března, který střežilo postavení na střekovské skále). V našem regionu najdeme také hustou síť keltských oppid kolem „českého Carnaku“, legendárních Kounovských řad, jižně od Žatce. V této oblasti se našel unikátní bójský kalendář, tvořený destičkou s 28 vrypy. Vůbec nejsevernější keltský hrob u nás byl objeven v Chlumci v Krušných horách. Zbytky velkého oppida se nacházejí i nad Ohří v Hradci u Kadaně.

Petr Blahuš

30.4.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Tragická nehoda mezi Chotěšovem a Brozany
23

Špatná zpráva: Na silnicích zemřelo zatím o šest lidí více než loni

Benešův most potřebuje rekonstrukci jako sůl.
13

Kraj se zadluží o další 1,5 miliardy. Za peníze opraví mosty i školy

V Lounech začala rekonstrukce sítí ve dvou ulicích

Louny – Kanalizace z roku 1928 se dočkala výměny. Hotovo má být do zimy.

AUTOMIX.CZ

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Sportovně užitková vozidla vládnou světu a to nejen mezi novými auty, ale jejich obliba výrazně roste i mezi ojetinami. Pojďme se tedy podívat na to, jaké možnosti máte, když si chcete pořídit ojeté SUV s relativně omezeným rozpočtem. Probereme si SUV do 300 tisíc a koukneme na pět kusů, které za to stojí. A také na pět, jimž byste se měli vyhnout.

OBRAZEM: Začal další letošní veletrh, nabízí vše pro dům a bydlení

Louny - Výstaviště v Lounech ožilo výstavou Dům 2017. 

Bouře zasáhnou celé Čechy, povodně zahrozí u malých toků

Severní Čechy - Meteorologové rozšířili výstrahu před silnými bouřemi. Měly by večer zasáhnout celé Čechy, na západě je dokonce vyhlášen vysoký stupeň nebezpečí. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení