Tři bunkry v Lounech převzala do svého majetku radnice

Tisíce lehkých bunkrů byly vybudovány ve 30. letech k obraně pohraničních oblastí naší republiky před Hitlerem, nakonec však československá vláda po Mnichovské dohodě stejně odevzdala tzv. Sudety Německu bez boje. Jen menší část bunkrů se na některých místech země dochovala až do současnosti. A tři z nich teď přešly do majetku města Loun.

Město je získalo bezplatným převodem od ministerstva obrany. O nabídce obě strany jednaly zhruba tři roky, letos na jaře převzetí bunkrů definitivně schválili lounští zastupitelé. A v první polovině září byly tři betonové bunkry, ukrývající se na březích Ohře, oficiálně převedeny do majetku města.

Skauti v Lounech slaví sto let činnosti

Co s nimi bude dál? Radnice je chystá opravit a minimálně jeden z nich i otevře pro veřejnost. „Tyto objekty patří k historii města, takže jsme rádi, že se převod uskutečnil. V budoucnu bychom chtěli zpřístupnit pro zájemce bunkr na lounském výstavišti, protože je ze všech tří nejlépe dostupný a nejvíce zachovalý,“ uvedl místostarosta Loun Jan Čermák, který bunkry za město přebíral přímo "v terénu".

Všechny bunkry jsou nepřístupné

Všechny tři bunkry jsou poblíž řeky Ohře; jeden je na strmém břehu na stezce Pod Šancemi pod ZŠ Komenského, druhý na louce u městského koupaliště v Lounech a třetí v parku na lounském výstavišti. Všechny mají zabetonované vchody i boční střílny. "Dodnes jsou v nich zachovány některé původní detailní prvky, například část maskování nebo oka na maskovací sítě," připomněla Kamila Jarolímková z lounské radnice.

O předání bunkrů do majetku města požádala lounská radnice poprvé už v roce 2013. "Bunkry jsou součástí historie města i plánů na obranu země a osud, spojený s chátráním, si nezaslouží," uvedl už dříve starosta Loun Radovan Šabata.

Město Louny převezme tři lehká opevnění u řeky Ohře

Lehké betonové bunkry se v pohraničních oblastech dřívějšího Československa stavěly v roce 1936 a 1937. O stavbě rozhodla vláda na základě změněné politické situace v tehdejším Německu, které se netajilo plány na expanzi do sousedních států a celé Evropy. Pro stavbu sítě bunkrů, jež měly sloužit k obraně československého území při případné agresi zvenčí, zřídila vláda orgán s názvem Ředitelství opevňovacích prací. Podle jeho zkratky se bunkrům dodnes někdy říká řopíky. Podle Wikipedie během dvou let bylo v Československu vybudováno asi deset tisíc pevnůstek. Bunkry ovšem k boji nakonec neposloužily. Většina z nich zůstala na území Sudet, které Němci převzali bez boje, a mnoho těch, jež zbyly ve vnitrozemí, německá armáda po vytvoření tzv. protektorátu zničila, aby je nemohli využívat případní odbojáři.