Velký sál, novogotická jídelna, pánský kuřácký pokoj, pro dámy rohový pokoj a také sala terrena. Dechberoucí historické malby, zrestaurovaný nábytek, dýchá na vás atmosféra první republiky. Takové jsou nově zpřístupněné prostory zámku ve Stekníku. Památka mezi chmelnicemi láká na zrestaurované západní křídlo. Další obnova ji čeká, žádá si ji jižní křídlo a fasáda.

V letech 2013 až 2015 se na Stekníku opravovala zámecká kaple a chodba piana nobile. Od roku 2016 do letoška pak pokračovala kompletní rekonstrukce západního křídla. Zpřístupněno pro veřejnost bylo před pár dny. „Na zámku zahájil provoz nového návštěvnického okruhu, který je rekonstrukcí apartmá posledního majitele Stekníku, švýcarského generálního konzula Gerolda Déteindre, z dvacátých až třicátých let 20. století,“ představil novinku Tomáš Pospíšil z Národního památkového ústavu, pod jehož správu od roku 1997 památka na Žatecku spadá.

Druhá etapa obnovy dříve opomíjeného zámku stála 16,5 milionu korun. Dotace přišla z ministerstva kultury. Restaurováním prošla výmalba, dřevěné a kovové prvky, kachlová kamna, vitráže, tapety i mobiliář. Na zámek se z velké části vrátilo původní vybavení. „K reprezentaci byl určen velký sál, kde se rodina scházela. Na sál navazovala novogotická jídelna. S jídelnou sousedí pánský kuřácký pokoj a pro dámy byl určený vedlejší salonek, takzvaný rohový pokoj. Do zahrad se scházelo po hlavním schodišti přes sala terrenu, která sloužila k odpočinku nejen pro zámecké majitele, ale i pro jejich hosty,“ přiblížil Pospíšil.

Státní zámek Stekník u Žatce.
Novou nominaci Žatce do UNESCO doplní Stekník a příběh chmele

Hlavní sál skrýval unikátní výzdobu. „Restaurátoři odkryli pozdně barokní výmalbu, která zobrazuje antický chrám. Na stěnách jsou čtyři postavy představující přírodní živly – oheň, vodu, vzduch a zemi. Velkým překvapením byla objevená signatura autora maleb Kryštofa Seckela. K jeho nejznámějším dílům patří architektonické veduty pro Španělský sál Pražského hradu,“ dodal Tomáš Pospíšil.

Opravy budou pokračovat

Zámek loni navštívilo kolem 12 tisíc lidí, památka lákala návštěvníky k prohlídce třeba právě s možností vidět restaurátory přímo při práci. Na zámku, který byl ještě nedávno v neutěšeném stavu, neutichne stavební ruch ani v příštích letech. Zrestaurovat potřebují i komnaty v jižním křídle, kde jsou také pozůstatky po „nešetrných“ předchozích majitelích. Restaurátorské sondy tam objevily nádhernou výzdobu. Kdy na ni dojde, není zatím jasné. Obnovu potřebují také terasovité zahrady.

A v plánu je i rekonstrukce fasády. „Fasádu zdobí bohatá rokoková štuková výzdoba, ta je bohužel na mnoha místech v havarijním stavu. Samotná realizace je závislá na penězích, v plánu je v letech 2020 až 2022,“ přiblížila kastelánka Jana Zajíčková.

Na místě zámku stála dříve tvrz. V roce 1681 koupil zbytky vyhořelé tvrze žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek a nechal vystavět zámek. Po znárodnění sloužil jako ubytovna pro chmelové brigádníky, později jej jako depozitář využívala Národní galerie.

Nová výstava představuje život Židů na Lounsku
FOTO: Nová výstava v Lounech představuje život Židů v regionu