Cihla, pórobeton, beton, ztracené bednění a dřevo. Mezi těmito pěti stavebními materiály se rozhoduje velká většina lidí. Omezení co do technických vlastností, tvarů, dispozic nebo až řekněme bláznivých nápadů dnes prakticky neexistuje.

Štítové stěně dominuje velké fixní okno v líci fasády, za kterým se nachází malá pracovna.
Tři v jednom. Když se starý opuštěný slepenec promění ve skvost

Na rozdíl od některých jiných zemí se v Česku na špičce oblíbenosti stále drží zděné stavby. I když podíl dřevostaveb roste, zděné konstrukce zatím těžce vítězí. Lidé prostě chtějí mít pocit, že dům vydrží co nejdéle. Ze zděných konstrukcí je nejžádanější moderní cihla, která má s tou klasickou plnou dnes už společný jen výchozí materiál.

Na paty jí však šlape pórobeton. Pro snadnou zpracovatelnost a přesnost se stále častěji stává předmětem zájmu stavebníků, především těch, kteří budují dům svépomocí. Naopak betonové konstrukce a ztracená bednění jsou z drtivé většiny realizovány profesionálními stavebními firmami, které mají s danou technologií zkušenosti.

Moderní cihla

Cihla je stavebním prvkem vytvořeným z cihlářské hlíny, který po vytvrzení pálením získá velmi pevnou, i když celkem křehkou strukturu. Vytvarováním do speciálních dutinových tvarů se pak zvyšuje tepelný i akustický odpor. Ohromnou výhodou tohoto systému je unifikace všech dílů. Cihly se na milimetr shodují, doplňují je různě tvarované verze, speciální systémové díly, jako jsou třeba stropy, překlady či komíny. Při správném založení může stavět svépomocí i poučený majitel, a to s vysokou přesností. Pomáhají i moderní technologie, kdy software přesně určí počet a umístění jednotlivých prvků.

Inspirujte se. Když se jihočeskému statku vdechne život:

Další velkou výhodou je v moderních systémech zateplení. Výrobci se v poslední době čím dál tím více přiklánějí k jednovrstvému zdivu. Výhody tohoto řešení oproti dodatečnému kontaktnímu zateplení jsou v tom, že nemá problémy se šířením vlhkosti v konstrukci domu, ani se vznikem plísní a řas. Je mechanicky odolnější, má delší životnost a je i ekonomicky výhodnější. Stavba probíhá rychleji a je možné ji řešit i svépomocí, což platí i u dvouvrstvého zdiva s přidanou tepelnou izolací. Ale přece jen v případě toho jednovrstvého je proces nepoměrně snazší.

Přesto je důležité poukázat na to, že cihelné zdivo je vhodné pro aplikaci jakéhokoli zateplovacího systému – ať už difuzně otevřeného, nebo uzavřeného. Stejně tak lze využít jakýkoli systém lepení či vkládání mezi nosníky. Součástí stavebních systémů jsou stropy, komíny, překlady, schody, příčky. Ovšem pro stavbu jsou zapotřebí nejen samotné cihly, ale i malty, lepidla a nářadí. Výrobci ale myslí i na tyto potřeby. Jsou součástí komplexní nabídky, která je přímo určena pro jejich výrobky.

Nevýhodou je už zmíněná křehkost cihel, jejich hmotnost a vyšší cena zdiva.

Lehčený pórobeton

Křemičitý písek, vápno a voda. To jsou základní příměsi lehčeného materiálu zvaného pórobeton. Obě slova, tedy lehčený a pórobeton, jsou velmi důležitá a přesně specifikují vlastnosti tohoto stavebního materiálu. Při exotermních reakcích výroby se v materiálu uvolňuje vodík, který jím prostupuje. Kvůli velké hustotě nedokáže uniknout, takže původně kašovitá konzistence kyne a vytváří pórovitý materiál. Vodík vyprchá a zůstane lehká hmota plná bublinek. Ty nejenže velmi odlehčují i velké bloky materiálu, ale zároveň působí jako izolant.

O jakékoli přístavbě by se měl poradit investor se zkušeným projektantem.
Stavíte dům? Jsou věci, na kterých lze výrazně ušetřit

Při velkých tloušťkách obvodových stěn se už dokonce nemusí zateplovat. Menší tloušťky je dobré doplnit izolací, například jsou vhodné pevné panely na stejné bázi jako samotný pórobeton, jen s trochu upravenými vlastnostmi. Pórobeton se vyrábí v podobě velmi přesných tvárnic a dílců, které jsou broušené, takže do sebe vzájemně přesně zapadají.

I tento materiál je tak možné velmi snadno používat svépomocí stejně jako cihly. Možná ještě snáz, protože ho lze snadno řezat obyčejnou pilou a upravovat. Stejně tak lze velmi snadno vytvořit drážky na rozvody v domě. Připravit prohlubeň pro zásuvku dokáže prakticky každý. I když je materiál dobře opracovatelný, je přesto pevný a tvrdý. Vhodnými technologickými postupy při výrobě se dá jeho struktura měnit, takže exponované a vysoce zatěžované díly, jako jsou stropní překlady nebo schody, mají větší hustotu, a tedy i pevnost.

I zde v nabídce najdete širokou řadu doplňků a speciálních tvarovek. Dokonce je možné z pórobetonu udělat i masivní šikmou střechu, která má všechny výhody stěny – perfektně izoluje před teplem i hlukem, je vzduchotěsná, má extrémní nosnost a je vhodným podkladem pro jakoukoli střešní krytinu.

Nevýhodou je nižší pevnost v tlaku, na což je třeba myslet. Ovšem i zde jsou tvarovky, které je možné v exponovaných místech vylít betonem, který ponese zátěž struktury domu. Zároveň je třeba všechny díly k sobě dát naprosto přesně, aby byly zaručeny rovnoměrné vlastnosti stěny. Vypěnění nepomůže.

Beton

Betonové domy nejsou tak časté. Beton se využívá nejvíc jako konstrukční superpevný materiál pro nosné či atypické prvky. Například vykonzolovaná horní patra nad spodním jde sice vyřešit i jinými konstrukčními postupy, ale betonová konstrukce je asi nejčastější a nejfunkčnější řešení. Stejně tak se betony používají stále častěji jako materiál pro pohledové konstrukce, kde vytvářejí kontrasty pro prosklené stěny nebo dřevěné obložení. Jinak má beton stále nezastupitelnou úlohu u základových konstrukcí, je nejčastější výztuhou ve stropních konstrukcích a věncích.

Výhodou betonu je jeho pevnost a nosnost. Ze zde vyjmenovaných materiálů nemá žádný jiný tyto vlastnosti lepší. Z betonu lze vymodelovat pomocí bednění prakticky jakékoli tvary, které při vhodném navržení a provedení vydrží prakticky cokoli. Dá se z něj tak postavit i celý dům. Betonové konstrukce mohou být také jen nosnou skeletovou částí, kterou lze vyplnit jakýmkoli jiným materiálem. Beton dobře akumuluje teplo, ale je to neprodyšný materiál, který představuje difuzně uzavřený systém. Lze z něj snadno vytvářet sendvičové konstrukce, kdy beton bere na sebe nosnou funkci, ale ostatní pohledové vrstvy jsou složené z jiných materiálů.

Základové desky ale prošly v posledních letech velkými proměnami. Byly vytvořeny celé systémy, které izolují základy, a to jak od chladu, tak i vlhkosti.
Pevné základy stavby. Při jejich budování se nesmí chybovat

Zajímavou variantou jsou betonové tvarovky. Dělá se z nich ucelený zdicí program, mezi jehož hlavní přednosti patří cena, dobrá tepelná akumulace a vysoká únosnost. K dosažení energeticky úsporného bydlení je důležité v případě použití tohoto systému u obytných objektů skořepinové tvárnice izolovat. Nejznámějším způsobem pro tuzemské klimatické podmínky je zateplení z vnější strany pomocí kontaktních nebo odvětrávaných systémů nebo použití sendvičového způsobu zdiva s vložením tepelné izolace. Ať je dům z cihel, dřeva, či pórobetonu, klasický beton má nezastupitelnou úlohu při založení stavby u základové desky. Betonový dům nemusí být vylit na místě, ale stěny lze připravit v hale a na místě smontovat.

Nevýhodami betonu jsou vysoká cena konstrukcí a velmi obtížné dodatečné úpravy. Třeba vyfrézování drážek pro elektřinu je v železobetonu velmi náročná činnost.

Ztracené bednění

Tenhle způsob stavby je vlastně taková kombinace několika jiných typů. Konstrukční pevnost zde vytváří beton, který systémy ztraceného bednění využívají v jeho řidší formě. Stěny, které spojují speciální spony, tvoří bednění nejčastěji ze štěpkocementové desky. Do vzniklé mezery mezi desky se vkládá tepelná izolace a zbytek prostoru se vylije betonem. Bednící desky se neodstraňují a fungují jako součást skladby stěny, odtud název „ztracené bednění“. Technologie výstavby pomocí ztraceného bednění ze štěpkocementových desek dovoluje v podstatě libovolné prostorové ztvárnění budov. Problémem nejsou členité půdorysy, jako oblouky, zalomení a jiné komplikované tvary, ale ani balkon, lodžie a další náročnější detaily stavby. I při náročnějších tvarech je výsledkem dokonalá tepelná izolace domu při zachování malé tloušťky stěn.

Nevýhodou této konstrukce je, že to není úplně stavební technologie pro svépomocné řešení. Po vylití betonem se už nedá stavba opravit. Je tedy třeba všechno připravit dopředu, myslet na každou maličkost.

Dřevo

Dřevo je ekologický materiál, který má ve stavebnictví různorodé použití. Věnovali jsme se mu podrobně v březnovém čísle našeho magazínu. Připomínáme, že dřevostavba může vypadat jako klasická roubenka, ale také může svou konstrukci umně skrývat. Systémy stavby ze dřeva jsou opravdu hodně rozdílné. Tím „nejdřevěnějším“ jsou klasické roubenky a sruby, kdy se skládají trámy a celé klády na sebe s tesařskými spoji v rozích. Moderní požadavky takovým domům už nepřejí, protože je zapotřebí zaručit dostatečnou tepelnou a zvukovou izolaci. Proto se stále do popředí dostávají systémy trámové, kdy na staveništi je spojena trámová konstrukce vyplněná izolací, zavětrovaná panely a obložena pohledovými deskami. Nebo se vytváří sendvičová struktura přímo v továrně a na stavbu se doveze konstrukční panelový prvek.

Inspirujte se, dřevostavby jsou na vzestupu:

Má-li dřevostavba moderní difuzně otevřenou skladbu, je složena kupříkladu z těchto vrstev: interiérová povrchová úprava na sádrovláknité desce, následuje parobrzda a poté nosný dřevěný rám vyplněný minerální izolací. Doplňkovou izolaci z exteriéru obstará například dřevovláknitá izolace a celou skladbu uzavírá difuzně otevřený fasádní systém s omítkou. Těch druhů a typů je však mnohem víc, v nabídce jsou také difuzně uzavřené dřevostavby. Dřevo musí být chráněno před vodou, dřevokaznými houbami a hmyzem. Musí být precizně odizolováno a naimpregnováno.

Problematika požární ochrany je také důležitá. Dřevěné konstrukce se proti ohni chrání samozhášivými nátěry, ale tyto vlastnosti má už z principu i dřevěná konstrukce. Při požáru zuhelnatí vrchní vrstva, která nepustí oheň dál.

Nevýhody jsou v tom, že zatímco s cihlou pracuje kde kdo, dobrá dřevostavba potřebuje opravdu precizní provedení všech detailů. Také šíření hluku v domě je třeba řešit důkladněji než u zděných staveb.

Izolace: Udrží teplo v domě a brání přehřívání místností v létě

Správný výběr materiálu pro tepelnou izolaci je téměř stejně důležitý jako výběr materiálů pro konstrukci. Její důležitou vlastností je hmotnost. Čím lehčí materiál, tím má nižší nároky na ukotvení a naskýtá se možnost použití větší vrstvy. Myslete na to, že funkcí izolace není pouze udržení tepla v domě. Brání také přehřívání místností v létě.

Mezi nejpoužívanější materiály se stále řadí polystyren. Je lehký, přesto pevný a poměrně tvrdý, a není drahý. Dobře odolává vlhkosti a vodě, ale špatně snáší vysoké teploty. Při stárnutí se v něm tvoří trhliny a křehne.

Dalším dobře tepelněizolačním materiálem jsou desky z fenolické pěny, jenže jejich cena je oproti běžnému fasádnímu polystyrenu desetinásobná. Sáhněte po něm tam, kde je nutné minimalizovat tloušťku izolace.

Minerální vata se používá především tam, kde je požadována nehořlavost a zaručí vám dokonalejší odhlučnění prostoru, její cena je přibližně dvojnásobná oproti pěnovému polystyrenu.

Na trhu najdete také sendvičové desky tvořené kombinací minerální vaty a pěnového polystyrenu. Slibují příznivou cenu a dobré tepelněizolační vlastnosti pěnového polystyrenu a požární odolnost a zvukový útlum minerální vaty.

Pro provětrávané fasády se hodí materiál s co nejmenším difuzním odporem – především minerální či skleněná vata. Pro izolaci mezi trámy stropu se s oblibou používají foukané izolace. Jejich hlavní výhodou je, že nemusíte rozebírat celou podlahu půdy, ale stačí v každém trámovém poli vytvořit několik otvorů.