Kliknutím zvětšíteJarní teploty lákají k pohybu. Cyklisté, in-line bruslaři, ale třeba i golfisté či plážoví volejbalisté oprašují svou výbavu a vyrážejí na sportoviště. Letos jim v tom navíc nebrání žádná protipandemická opatření. A podle čerstvých údajů České unie sportu (ČUS) v zemi za poslední rok přibylo více než 15 tisíc organizovaných sportovců.
Příznivý vývoj z posledních let trochu dává zapomenout na období let 2009 až 2017, kdy se počty lidí spadajících pod tehdejší Český svaz tělesné výchovy (ČSTV) propadly o 436 tisíc. V roce 2009 jich bylo 1,56 milionu, o osm let později 1,13 milionu. „Úbytek v těchto letech způsobil především pád Sazky, kdy odpadl velký zdroj financí pro český sport a od tehdejšího ČSTV se odklonila řada sportovních klubů a jednot,“ vysvětluje manažer komunikace ČUS Jiří Uhlíř.
Za obratem k lepšímu vidí vedle samotného vzniku ČUS také dotační program Můj klub podporující přímo sportování dětí a činnost klubů. K tomu, aby členská základna rostla i nadále, by podle něj byla zapotřebí větší podpora ze strany státu. „Zároveň by se měly zlepšit a zatraktivnit hodiny tělesné výchovy na školách,“ myslí si Uhlíř.
Judo na vlně zájmu
Asi nepřekvapí, že pod pojmem sport si valná část populace představí na prvním místě kopanou. Fotbalová asociace ČR měla ke konci loňského roku na 358 tisíc členů, o 25 tisíc více než v roce 2017. Na popularitě získává i druhý sport v pořadí. Český florbal během pěti let navýšil svou členskou základnu o pětinu.
Ještě rychleji se rozšiřují řady tuzemských volejbalistů (nárůst mezi lety 2017 a 2022 o 53 procent), stolních tenistů (plus 54 procent) a judistů (73 procent). Příliv nových tváří hlásí také svazy tenistů, hokejistů, horolezců, plavců a gymnastů. Spouštěčem růstu popularity často bývá výrazný mezinárodní úspěch českých reprezentantů, jako například zlaté olympijské medaile judisty Lukáše Krpálka z let 2016 a 2021.
Přesto jsou i v první dvacítce nejoblíbenějších sportů asociace, které bojují s úbytkem členské základny. Markantní je to například u České basketbalové federace. Ještě v roce 2019 měla přes 42 tisíc členů, na sklonku minulého roku v ní bylo zaregistrováno méně než 24 tisíc duší. Vedle basketbalistů pozvolna ubývá také atletů, golfistů, hokejbalistů a šachistů.
Sportující Jihočeši
Statistiky České unie sportu dále odhalují, ve kterých regionech žije nejvíce aktivních jedinců. Vedou jihočeské okresy Tábor a České Budějovice, kde hájí barvy nějakého sportovního klubu přibližně každý pátý občan. „Jedním z důvodů je přístup jednotlivých krajů ke sportu a hlavně pak celkově kvalita infrastruktury, dostupnost jednotlivých hřišť. Jižní Čechy jsou zároveň oblastí, kde jsou lidé často aktivní,“ uvádí Uhlíř z ČUS.
Podíl sportovců na jihu Čech je tak téměř čtyřikrát větší než v okrese Karviná, kde na sto obyvatel připadá méně než šest organizovaných sportovců. Na druhou stranu drží Karvinsko primát v podílu mládeže mezi sportujícími. Žáci a dorostenci zde tvoří přes 58 procent členů sportovních svazů.
Lanaření mladých
ČUS nyní eviduje 474 tisíc členů v mládežnických organizacích a očekává, že jejich počet bude stagnovat a následně klesat. Zdůvodňuje to dlouhodobými pandemickými restrikcemi z předchozích let, které omezily organizované sportovní činnosti. „Budeme usilovat o opětovné posílení členské základny mládeže, zejména intenzivní propagací akcí pro veřejnost v rámci projektu Tipsport Sportuj s námi,“ dodává Uhlíř.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
