Pokud by měli noví krajští zastupitelé a hejtmani, kteří vzejdou z říjnových voleb, do něčeho investovat svou energii, byly by to dopravní problémy v regionech.

Vyplývá to z výsledků velké ankety Deníku Jak se žije v našem kraji, ve které přes sedm tisíc respondentů podrobně odpovědělo na padesátku dotazů.

Zdroj: Youtube

Problém celé země

Téměř dvě třetiny oslovených dopravu zařadily mezi trojici nejdůležitějších oblastí, které by si zasloužily větší pozornost. Na druhém místě se umístilo zdravotnictví a na bronzové příčce životní prostředí.

Doprava se ukázala jako problém číslo jedna ve většině regionů s výjimkou tří.

„V Moravskoslezském kraji pálí lidi nejvíc životní prostředí, v Karlovarském pak zdravotnictví. A na Ústecku by respondenti před dopravou upřednostnili jak zdravotnictví, tak i životní prostředí,“ říká k výsledkům ankety datový novinář Deníku Michal Janko.

Tady dávají lišky dobrou noc. Ilustrační foto.
Okresní „zapadákovy“ terčem kritiky. Lidé si stěžují na děsivé dopravní spojení

Silnice nic moc

Co se týče dopravy, lidem vadí především špatný stav silnic. Podle 30 procent respondentů je jejich stav přímo mizerný a podle dalších 34 procent podprůměrný. Za velmi dobrý ho považují jen zanedbatelná tři procenta oslovených.

To je nepěkná vizitka pro dosluhující vedení krajů. Silnice druhé a třetí třídy jsou totiž ve vlastnictví jednotlivých krajů.

Nejvíce nespokojení jsou se stavem cest ve svém okolí lidé ve Středočeském a Pardubickém kraji.

Praha. Ilustrační foto.
Nejlépe se žije v Praze. Uspělo i Královéhradecko, kde je o poznání bezpečněji

Veřejná doprava je OK

S veřejnou dopravou je (možná překvapivě) těsná většina respondentů spokojená – celkem 52 procent respondentů by ji neposilovalo, protože ji považují za dostatečnou. A podle šesti procent lidí je dokonce přebujelá a peníze, které do ní kraje dávají, pak chybí jinde.

Pokud by kraje měly ve veřejné dopravě na něco dbát, je to především návaznost a četnost spojů.

Život je celkem dobrý

Když se Deník čtenářů zeptal, jak se za poslední čtyři roky změnil celkově život v krajích, 37 procent odpovědělo, že k lepšímu. Výrazně méně, konkrétně 22 procent, uvedlo, že se život v kraji zhoršil. Podle 41 procent se pak nezměnil ani k lepšímu, ani k horšímu.

GrafikaZdroj: Deník