Jeho putování, při kterém jde po nejdelší evropské dálkové turistické trase opačným směrem, z jihu na sever, se zadrhlo 27. března 72 kilometrů severně od Neapole. „Poslední dny chůze po Apeninském poloostrově již byly kvůli přísným bezpečnostním opatřením velice náročné. Vyhýbání se městům způsobilo větší intervaly mezi dokupováním zásob a kontakt s lidmi byl takřka nemožný,“ přibližuje situaci z Itálie.

Spal v tělocvičně na žíněnce

Cestou na nákup ho odchytila civilní ochrana a uplynulých čtrnáct dní strávil v karanténě v tělocvičně. Spal tam na žíněnce a jídlo si vařil na plynovém vařiči.

Vstříc dlouhé cestě. Ivan Mitrus z Martinic v Krkonoších půjde pěšky 9000 kilometrů z jihu Itálie na sever Norska.
Mladík z Krkonoš půjde pěšky ze Sicílie za polární kruh

„Měl jsem dvě možnosti, z nichž první byl návrat do Česka. Druhou možností pak bylo, že se mi civilní ochrana pokusí sehnat obytný prostor, ve kterém bych mohl počkat, až se zmírní karanténní opatření,“ líčí Ivan Mitrus.

Díky místnímu občanovi Francescovi, který má českou matku, se mu naskytla možnost, že může zůstat v tělocvičně ve městě Pietravairano. „Dal jsem přednost této variantě. Do kumbálku se školními lavicemi, stolem a židlí jsem si přinesl žíněnky, na kterých jsem spal. Měl jsem k dispozici i záchod a sprchu s teplou vodou. V tělocvičně to byla taková hra s mou psychikou. Musel jsem si nastavit takový režim, aby se to dalo zvládnout a to se mi naštěstí podařilo,“ popisuje 22letý mladík z Krkonoš.

"Lidé jsou stále přátelští, ačkoliv se začíná projevovat opatrnost kvůli koronaviru," hlásí z Itálie dálkový turista Ivan Mitrus z Martinic v Krkonoších.
Cestovatel už ušel pěšky v Itálii tisíc kilometrů, zadrželi ho policisté

Ve volném čase jsem se snažil zabavit čtením knih, hraním na foukací harmoniku či plánováním další cesty. „Stále věřím, že se situace začne obracet k lepšímu a já budu moci co nejdříve pokračovat ve své pouti,“ říká.

Pomoc od italské rodiny

Po dvou týdnech karantény opustil tělocvičnu a od neděle přijal nabídku na bydlení v rodině u Francesca, který mu obstarával nákupy a nosil jídlo v době izolace. „Přijali mě do své rodiny, ačkoli to nebyla jejich povinnost a já jim jsem za to nesmírně vděčný. Snažím se jim to splatit alespoň hlídáním jejich rok a půl starého syna Johana,“ oceňuje pomoc italské rodiny.

Ivan Mitrus z Martinic v Krkonoších píše postřehy z cesty ze Sicílie do Norska, kterou absolvuje pěšky.
Pěšky na cestě ze Sicílie do Norska. Odpadky a Etna

S ní také strávil Velikonoce. „Ty se slaví v Itálii už v neděli. Jsou daleko víc spojovány s křesťanstvím. Italové jedí jehněčí maso. V pondělí pak každý griluje, což často trvá i několik hodin, takže o jídlo není nouze. Francescova matka upekla beránka, to je ale česká tradice, kterou si přinesla z Česka.

Český cestovatel čeká, jak se situace vyvine. „Neházím flintu do žita a stále věřím, že mi bude umožněno pokračovat. Zatím to vypadá, že bych mohl pokračovat začátkem května. Pokud půjdu dál, určitě tak učiním s velkou opatrností, protože přístup lidí k aktuální situaci je teď rozhodující,“ dodává Ivan Mitrus.

Pěšky na cestě ze Sicílie do Norska
FOTO: Pěšky na cestě ze Sicílie do Norska. Pohostinní Italové