Zhruba polovina šířky vozovky byla již dříve zcela zničena výkopy inženýrských sítí. Na protilehlé straně se však po odbagrování povrchu ulice objevil pás dochovaného původního terénu s archeologickými objekty. Nejstarší lze datovat podle nalezené keramiky ještě do doby existence přemyslovského hradiště. Šlo o potravinářskou pec a zásobní jámu na uskladnění obilí. V raném středověku samozřejmě tato ulice ještě neexistovala a později byla mnohem užší než dnes, jak ukazuje například ještě mapa ze 40. let 19. století.

V době vzniku města bylo i jižní neopevněné předměstí již obsazováno obytnou zástavbou i hospodářskými a výrobními objekty. Existenci jedné dílny, kde docházelo ke zpracování železa, dokládá jáma s početným výskytem železářské strusky. Zlomky nádob datují její funkci do 2. poloviny 13. století. V nevelké vzdálenosti se pak podařilo prozkoumat část obydlí z poloviny 14. století. Ačkoliv v tu dobu byly domy uvnitř hradeb již zděné, zástavba na předměstí byla převážně dřevěná. Prozkoumaná stavba měla pravděpodobně pouze kamennou podezdívku a pod podlahou byl vyhlouben nevelký sklípek.

Vojáci darovali třicet litrů krve kadaňské nemocnici
Vojáci z žateckých útvarů darovali třicet litrů krve kadaňské nemocnici

Další výzkum pak odhalil několik pecí, z nichž se dochovaly pouze spodní části s takzvanou předpecní jámou. Ta umožňovala obsluhu pece a topení. Podle velikosti přinejmenším dvě z nich sloužily k pečení chleba a dalších pekařských výrobků. Datovat je můžeme rovněž do 14. století, stejně tak jako kruhový objekt, jehož stěny byly pečlivě obezděny říčními valouny a vymazány jílem. Původně se mělo zato, že jde o studnu. Ale vzhledem k poměrně malé hloubce se jednalo spíše o cisternu či podobné zařízení.

Při vyústění Nákladní ulice do ulice Karla IV. se nalezly dvě jámy vyplněné nadrcenými zlomky novověké keramiky. Šlo evidentně o výrobní odpad z početných hrnčířských dílen, které se kumulovaly právě v této části města a v prostoru dnešního Nerudova náměstí. V městské kronice z počátku 19. století se hovoří v Žatci celkem o třiceti hrnčířích. V jejich dílnách vznikalo nejen keramické nádobí pro domácnost, ale i kachle ke stavbě kamen. Proto se horní část dnešní Nákladní ulice ještě počátkem 20. století objevuje v adresářích pod názvem Hrnčířská (Töpfergasse). Poslední hrnčířský mistr Franz Denk zemřel dle městské kroniky v prosinci 1917 a s ním v Žatci vymřelo i toto prastaré řemeslo.

Pietní vzpomínkové shromáždění na "Křišťálovou noc" v žatecké synagoze
Pietní vzpomínkové shromáždění v žatecké synagoze připomnělo Křišťálovou noc

Rekonstrukce vozovky bude pokračovat i v příštím roce v dolní části ulice Volyňských Čechů až po kruhový objezd u Lidlu. V trase opravované komunikace lze samozřejmě předpokládat další zajímavé nálezy.

Petr Holodňák
Regionální muzeum v Žatci