V roce 1868 na základě pozvání vlády carského Ruska začalo přesídlování Čechů do Volyňské gubernie. Český Malín byl založen v roce 1870 českými vystěhovalci z lounského, rakovnického a žateckého okresu. Zakoupili zde většinou neobdělaná pole a nepěstěný les. Díky pracovitosti, houževnatosti a podnikavosti občanů patřil Český Malín brzy mezi nejhezčí a nejbohatší obce na Volyni.

První světová válka přinesla obyvatelům Volyňské oblasti trpkou zkušenost. Přes dva roky byli vyhnáni ze svých domovů a přišli o většinu svého majetku. Po první světové válce připadla západní část Polsku a východní Ukrajinské sovětské republice. V roce 1939 byla celá Volyně připojena k Sovětskému svazu. Od července 1941 byla okupována Německem.

Dne 13. července 1943 obsadily Český Malín a Ukrajinský Malín německé oddíly. Obyvatelé byli vyhnáni na ulice a postupně do kostela a jiných budov a upáleni. Ti, kteří se snažili utéct, byli postříleni. Bylo zavražděno 374 Čechů (104 mužů, 161 žen, 105 dětí a 4 osoby z jiných obcí), 26 Poláků a 132 Ukrajinců. Zachránilo se 74 osob, které nebyly přítomny nebo musely hnát uloupený dobytek a odvážet nakradený majetek. Muži, kteří se další den vrátili do Českého Malína, pohřbili pozůstatky malínských mučedníků ve společném hrobě na malínském hřbitově, kde byl vztyčen vysoký kříž. Část mužů je pochována v Ukrajinském Malíně u pravoslavného chrámu.

Dne 13. července 1958 odhalili občané Ukrajinského Malína pomník obětem na českém hřbitově.

Dne 13. července 1998 byl ze sbírky SČVP (Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel) mezi krajany a za přispění Pravoslavné církve, ČSOL, MZV a MO vysvěcen a odhalen nový památník v Českém Malíně.

Každoročně se konají při výročí vypálení Českého Malína pietní akty v Žatci a v Novém Malíně u Šumperka na Moravě. Zájezdy volyňských Čechů na Ukrajinu navštěvují Český Malín a zúčastňují se zde pietních aktů k uctění památky obětí.

Druhou mučednickou obcí na Volyni je Michna-Sergejevka, kde bylo 11. listopadu 1943 zavražděno 32 osob (17 Čechů a 15 Ukrajinců). (sčvp)