Tvrdí to geolog Karel Mach z Lounska, který zkoumá fosilie v dole Bílina a za „obživlým pravěkem“ se vydal do amerických bažin. „Zvířata přešla i zmrzlý oceán, jen člověk proti klimatu demonstruje,“ reagoval na besedě na téma oteplování.

„Už dinosauři žrali jehličky z tohoto stromu,“ říká geolog Karel Mach, když na plátně ukazuje fotografii cypřiše bahenního – stromu, který fotografoval v mokřadech jihovýchodní Ameriky. Pár sekund na to prosvítí na soudobou fotografii snímek zkameněliny, kterou našli v uhelném dole Bílina. Diváci jsou překvapeni. Obrys zkameněliny z českého Krušnohoří až neuvěřitelně věrně kopíruje živou větvičku dřeviny, která dnes běžně roste třeba na Floridě.

V Čechách už se ale nesetkáme s tímto stromem z rodu tisovců, který vypadá jako kuželka, jejíž pařezová část vyrůstá ve vodě. Nadšený přírodovědec, který žije v Kozlech u Loun a besedoval v knihovně v Lubenci, pouštěl na plátno další „před“ a „po“.

V Mostecké uhelné pánvi, která se rozprostírá na území okresů Chomutov, Most, Teplice a Louny, před 17-20 miliony let žila skoro stejná zvířata, jaká dneska známe v Africe. Žili tady žirafovití, jelenovití, prapůvodní předci hrochů, nosožců – nosorožců ještě bez rohů, nebo šelmy – například medvědopsi, kteří už vyhynuli. Proto se Karel Mach nebojí, že nás ohrožovalo globální oteplování. „A nebyl tu přemnožený člověk,“ ozve se z obecenstva. „Ano, člověk tu nebyl,“ usmívá se odborník, který se nedávno rozhodl jet s manželkou do USA právě do míst, která jsou třetihornímu Krušnohoří dnes nejvíce podobná. V tamních močálech nacházel živý odraz téhož prostředí, které je uchováno ve fosiliích Severočeské hnědouhelné pánve.

Ukazuje na obrázcích, s čím vším se na americkém kontinentu potkal a zná to zároveň z uhelné Mostecké pánve. Například močál Okefenokee ji připomíná i svým rozměrem: „Strašně se mi líbilo, že jsem ty přírodní podmínky mohl tedy pozorovat na srovnatelné ploše.“ Machovy poznatky rozhodně neznamenají, že na Floridě jednou budeme kutat uhlí. Na rozdíl od Krušných hor, ani přes velkou podobnost fauny a flóry, se zde nevytvoří. Nejsou tam totiž vhodné podmínky.

Třetihorní zkameněliny se na našich hnědouhelných dolech sbírají více než 150 let. „I ostatky krokodýlů byly nalezeny v mostecké pánvi,“ překvapuje řečník.

Vyprávění Karla Macha, zpestřené o srovnávací fotografie, přináší aktuální zprávu o amerických mokřadních oblastech a její porovnání s obdobím před 17-20 miliony let v českých zemích. Ale co si z takových poznatků vzít pro budoucnost Čech? „Nebojím se vyhynutí z důvodu globálního oteplování. Takové podmínky jsme tu už v historii měli, a k vymření nedošlo. Současné oteplení je ve skutečnosti krátká událost,“ míní a dodává, že jej rozhodně nepopírá. „Vidíme, co se děje, prostě zvířata migrují. Najednou se zde usadil křižák pruhovaný, který byl běžný ve Středomoří. Slyšel jsem, že někdo našel v Krkonoších kudlanku nábožnou,“ zmínil dva živočichy.

„Příroda migruje tam, kde jí podmínky vyhovují. Jenom člověk se nastalým podmínkám nepřizpůsobuje, ale bouří se proti nim a chce je zvrátit. Ale – hlavní problém nespočívá ve spalování fosilních paliv, ale v tom, že je nás hodně. Máme nějaké potřeby a chceme je uspokojovat čím dál tím víc. Současná situace je samozřejmě varování,“ dodává na přednášce, kterou pořádal spolek SOS Lubenec.

Lucie Bartoš