Ten byl bratrancem „z druhého kolene" Jana Masaryka (10. března si připomínáme jeho tragickou smrt), spřízněni přes větev ‚starého‘ Michala Masarika (tehdy ještě ve verzi s měkkým „i“). Oba se intenzivně stýkali a spolupracovali, jak dokládá i místní stálá výstava s řadou dochovaných originálních dokumentů.
Imrich mimo jiné řadu let pracoval přímo pro prezidentskou kancelář, svého syna také pojmenoval Jan. Jeho potomci včetně širší rodiny se loni dozvěděli o místní muzejní expozici: Tu buduje zdejší občan Miroslav Šefl - synovec Marty Masarykové, druhé Imrichovy manželky. Potomci z Imrichova prvního manželství jej doposud neznali. Když to ještě pandemická situace dovolovala, do Ležek se osobně vypravili z různých částí republiky - například Imrichův vnuk Tomáš Masaryk (na snímku v modrém triku) i vnučka Olga, rovněž ale i manžel Imrichovy dcery Olgy, Ludvík, a další, včetně nejmladšího pokolení. Mnozí nadšeně nacházeli sami sebe na černobílých dobových fotografiích, zpodobeni v dětských letech.
Muzeum Ležky získalo nejen řadu nových výpovědí pro možnost rozšíření masarykovské expozice, ale například i aktualizovaný rodokmen žijících masary(i)kovců, v němž nechybí nejnovější novorozeně z roku 2020. Pořízeno bylo také skupinové památeční foto. Setkání se uskutečnilo v době, kdy to bylo ještě povolené, publikace byla původně plánována s časovým odstupem v souvislosti s „masarykovskými“ výročími.
Lucie Bartoš