Jde o soubor dvanácti grošů saského vévody Jana Jiřího, který byl nalezen při výkopových pracích. V muzejním inventáři je uvedeno, že ho nalezl dělník Pozemních staveb Hradec Králové při kopání teplovodního vedení pro novostavbu školky v Podměstí U Jezu 2903. Dnes je známa také jako školka U mašinky.

Země byla tehdy dle jeho výpovědi zamrzlá a mince na něj vypadly z hroudy hlíny asi 50 centimetrů pod povrchem u dnešní branky do zahrady. Všechny jsou stejné, liší se datací z let 1623–1639. Zaevidovány byly roku 1964, nalezeny tedy byly v zimě 1963–1964.

Kdo byl muž, který nechal nalezené mince razit? Saský vévoda Jan Jiří I. (1585–1656) z rodu Wettinů zasáhl i do českých dějin. Za jeho vlády se razily feniky, trojníky, groše a tolary. Příležitostně nechal razit i dnes velmi ceněné zlaté dukáty. Roku 1611 se stal kurfiřtem po smrti svého staršího bratra Kristiána. Byl znám svou zálibou v lovu, psech a alkoholu. Proto mu přezdívali také „Veselý kurfiřt“.

O pomoc a podporu ho na počátku třicetileté války žádali jak protestanští stavové (protože byl luterán), tak katoličtí Habsburkové. Jáchym Ondřej Šlik mu nabízel i českou korunu. Jan Jiří se zprvu snažil spor mírnit, brzy však převládly jeho vlastní zájmy. V září 1620 napadlo saské vojsko obě Lužice a Slezsko. Obojí Lužici získal po bitvě na Bílé hoře od vítězných Habsburků do zástavy. Pražským mírem z roku 1635 je pak získal definitivně.

Ve třicátých letech se Sasové krátce přidali na stranu protestantských Švédů. Sasové pak vpadli i do Čech. V Žatci například dočasně sňali z Pražské brány vystavenou hlavu popraveného primátora Hošťálka (1631).

Protože mezi našimi mincemi byly i exempláře ražené roku 1639, je zřejmé, že k jejich ztrátě nedošlo při tomto tažení, ale někdy později.

Dodejme, že ke konci třicetileté války už byli Sasové zase na straně Habsburků. Sasko bylo během třicetileté války popleněno podobně jako Čechy vojsky obou stran konfliktu.

V muzejních sbírkách máme i další o trochu starší tolarový poklad, nalezený při stavbě domu na Hošťálkově náměstí roku 1955. Mezi těžkými stříbrnými tolary převažují ty cizí, mezi nimi i tolary bratra Jana Jiřího, zmíněného Kristiána. Tento poklad, uložený v hliněné nádobě, mohl být uložen roku 1611 v souvislosti se vpádem pasovských do Čech, nebo na začátku třicetileté války. Nejmladší mince z tohoto pokladu jsou totiž právě ty Kristiánovy z roku 1611, většina z ostatních 51 mincí je ještě z 16. století.

Dnes jsou všechny zmíněné mince uloženy v muzejním trezoru a vystavují se při zvláštních příležitostech. Jistě by mohly mnohé vyprávět.

Milada Krausová
Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci