Nalezený pramen vody byl pro nově příchozí osidlovatele krajiny základním předpokladem možného založení osady. Pramen vody později obyvatelům nahradily studny jako dodatečný zdroj dalšího a většího množství vody a obec se mohla od pramene po čase mírně vzdálit. Protože Slované tehdy žili v pohanství a uctívali prameny, kameny a háje, lze předpokládat, že vztyčená kamenná stéla, dnes pojmenovaná menhir, pro novou osadu zajišťovala náboženské místo.
Slované jistě zdejší menhiry postavili, protože hledat v pralesích menhiry po předchozích kulturách a zakládat u nich obce nebylo v celém rozsahu možné. Ve Slaném v lesoparku nad nemocnicí je náš největší menhir vysoký 4,2 metru a vážící 13 až 15 tun.
Kámen velmi pracně přivezli slánští sokolové v roce 1932 od dva kilometry vzdálené obce Dolín, kde ležel v polích. Stalo se to při výročí sta let od narození zakladatele Sokola Dr. Miroslava Tyrše a na kámen připevnili plaketu s jeho podobiznou.
Dva menhiry jsou na Slánské hoře ve městě. Hora je čedičová a menhiry jsou křemence, neboli jsou zde nepůvodní. Další menhiry jsou nedaleko Slaného v Jemníkách, v Žižicích a v Kamenném mostě. Na opačné straně od Slaného je náš druhý největší menhir Zkamenělý pastýř u Klobuk. U Přelíce směrem na Smečno jsou další dva menší menhiry. Menhir je také za Smečnem u silnice na Kačice.
Další velký kámen, světlý křemenec, byl nalezen v geologicky nepůvodní poloze na čedičové Vinařické hoře. Byl odvezen a nyní tvoří památník obětem první světové války ve Vinařicích.
Ve Slaném a v okolí zůstalo z pradávných dob mnoho původních vztyčených kamenů nazývaných nyní menhir. Jde jistě o důležitou a pozoruhodnou místní zvláštnost.
Zjevné je, že i dnes jsou menhiry velmi blízko u obcí. Přímo v obci je menhir v Žižicích. Obec se nemusela vzdalovat od původního založení, leží na potoce a je zde velký rybník. Ostatní obce se nalézají nedaleko od menhiru u nejbližší vodoteče.
Obce se rozrůstaly a dobytek potřeboval mnoho vody. Zdejší husté osídlení a velké množství menhirů v okolí Slaného lze vysvětlit tím, že nově příchozí měli zájem kromě vlastního zásobení pitnou vodou i o zdejší slanou vodu, která údajně v minulosti pramenila na úbočí Slánské hory. Slaná voda dala místu, osadě a městu pojmenování.
Slané prameny údajně zanikly ve středověku při zemětřesení, nebo se uvádí, že zanikly při masivním lámámí kamene, čediče na Slánské hoře. Ještě kronikář Václav Hájek z Libočan ve své Kronice České (1541) o existenci slaných pramenů ve Slaném píše. Slánská hora patří ještě k sopečnému Českému středohoří. Při nedávném budování kamenouhelného dolu bylo prokázáno, že pod Slaným je množství slané vody.
Sůl se odjakživa do Čech dováží a v dávné minulosti byla jistě vzácná a asi i drahá, jenom kolem Slaného se mohlo vařit ve slané vodě. Varem a odpařováním se zde také mohla sůl získávat. Možná proto je vedle Slaného město Velvary.
Sůl se ztrácí z těla při pocení, hlavně v létě při těžké práci. Nedostatek soli může působit závratě, mdloby až křeče. Nedostatek způsobí zhoršení zdravotního stavu a výkonnosti. Napitím se slané vody se vše rychle zlepší. Dostatek kuchyňské soli (NaCL) ve stravě je pro lidské tělo důležitý. Je správné připomenout, že naopak nadbytek kuchyňské soli při nadměrném solení jídla může škodit. Sůl v těle váže vodu, a tak nadměrné solení škodí při otocích ze slabé srdeční práce, škodí při vysokém krevním tlaku a při vážnějším onemocnění ledvin.
Tomáš Syrovátka
