Celkem je do vědeckého testování zapojeno 10 chmelnic na Žatecku, v takovém měřítku dosud nikdo regenerativní postupy při pěstování chmele v Česku nezkoušel.

Cílem projektu je snížit vliv klimatické změny na růst chmele a zachovat tak kvalitu i vypěstované množství této tradiční suroviny pro výrobu piva. Květiny v zemi zadržují potřebné živiny a vláhu. Půda se pak na podzim nerozorá, jako doposud, ale živiny v ní zůstanou do další sezóny. Projekt je unikátní i tím, že jde o vědecký výzkum, kdy se bude kondice chmele a jeho výnosy na regenerativních chmelnicích porovnávat s chmelnicemi o stejné ploše a ve stejných lokalitách, které budou využívat konvenční způsoby zemědělství.

Aktuálně květiny na chmelnicích odkvetly a nyní nastala další fáze projektu – na 2,5 hektarech chmelnic nyní spásají květinový porost ovce – odkvetlé rostliny jsou pro ně přirozenou pastvou a půda tak díky tomu získá další živiny.

Na chmelnici rozkvetl obří půllitr Plzeňského Prazdroje. Květiny pomohou chmelu.
Na chmelnici u Žatce rozkvetl obří půllitr. Květiny pomohou chmelu

Jde o chmelnice, v nichž se Prazdroj s chmelaři snaží principy regenerativního zemědělství aplikovat v maximální možné míře, a to včetně integrace rostlinné a živočišné produkce. Na této chmelnici se navíc nepřiorávají řádky s chmelem, využívají se tedy k půdě maximálně šetrné způsoby hospodaření.

Ovce budou na vybraných chmelnicích během celého léta až do sklizně chmele. Plocha je oplocená a ovce mají zajištěné veškeré potřebné podmínky (přístřešek, přístup k vodě apod.)

Na ostatních chmelnicích (kde nebudou ovce) zapojených do projektu Kytky pro chmel budou farmáři rostliny v meziřadí pravidelně mulčovat - posekají se a organická hmota se rozseká na menší kousky, které zůstanou na povrchu půdy přímo v meziřadí a budou dalším zdrojem organické hmoty a živin pro chmel.

Streetartový umělec Dmitrij Proškin alias ChemiS tvořil v Žatci na začátku června 2021.
VIDEOARCHIV: Natočili jsme úžasné streetartové dílo u stadionu v Žatci

Cílem je prostřednictvím výzkumu najít praktické způsoby, jak může regenerativní zemědělství pěstitelům chmele i chmelu samotnému pomoci, proto se také na deseti zapojených chmelnicích zkouší různé přístupy – různé typy rostlin v meziřadí či různou míru intenzity zapojení jednotlivých principů regenerativního zemědělství. Jejich srovnávání mezi sebou i s chmelnicemi obdělávanými konvenčním způsobem pomůže najít nejefektivnější a nejsnáze aplikovatelné postupy aplikovatelné napříč širokou chmelařskou komunitou.

Zdeněk Kovář
mluvčí Plzeňského Prazdroje