Navzdory komplikovaným vztahům s komunistickou mocí byl oceněn Seifert titulem národní umělec. Patřil mezi první signatáře Charty 77 a psal čistou poesii, takže měl Paleček z čeho vybírat. Básníkova tvorba je na CD něhy, přírodní lyriky, obdivu, postřehů, lásky. „Kdybych uměl líbat jako námořníci,“ povzdechne si tu Seifert v kratičké básni Jaro sbohem, čtvrtá je zde Píseň o jarním svrchníku, střídmě doprovozená kytarou, ale notně podbarvená smyčci. Kdo přivykl odvážným Palečkovsko-Janíkovským agitkám a la JZD Slušovice (Slušovická romance), bude poklidem a něhou nového repertoáru Miroslava nadšen. Však si také Karel Deniš, autor doslovu k CD Supraphonu a editor alba, nemohl nevšimnout, jak na albu díky básníkově invenci a hudebníkově citu zní nádherné verše jako krásné písně. Jaké by ale mohly být Písně domova (Pocta Jaroslavu Seifertovi)?

„Máš po sněžence bledou pleť, však ústa ti po růži voní,“ konstatuje muzikant radostný a objevný verš Seifertův. Cédéčko firma nadělila zpěvákovi 12. listopadu 2020 k jeho pětasedmdesátinám. Právě k nim sobě i svým posluchačům nachystal známý písničkář speciální dárek. Několik let příprav přineslo souhlas dědiců nositele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta se zhudebněním sedmnácti básní a nalezení nejvhodnějších melodií. Album je na CD i digitálně.

Akustický kytarista Paleček jde cestu částečné elektrifikace. Má hosty na klávesy, harmoniku, housle, trubku, flétnu i smyčce. Citlivě užité nástroje točil i aranžoval kytarista Pavel Fořt, známý z Flamenga, Labyrintu i Gottovy kapely.

Na začátku byl společný žižkovský původ národem milovaného Seiferta i fajn písničkáře. Verše, prý vznikající s tichým prozpěvováním autora, byly ideální ke zhudebnění, Paleček volil básně se vkusem i talentem. Jsou tu z čítanek povědomá prostá témata, verše proslulé i méně známé. „Vše začala báseň Hora Říp, jíž jsem potkal na internetu. Při vzpomínce na školní časy jsem si u pročítání básně broukal hudební nápad, ten jsem si znamenal. Po CD Ježkárny jsem byl jako ve vzduchoprázdnu, bez nápadů. Po čase mě při denním setkání s kytarou zaujal jednoduchý, leč zajímavý kytarový doprovod. Troufale jsem se pustil do hledání slov, chtěl psát vlastní text… V tu chvíli jsem zadal do vyhledavače heslo Jaroslav Seifert a vykoukla na mě báseň Píseň o lásce. Hned verši zapadla do nálady i tempa doprovodu, jako by tam patřila odjakživa – a bylo to,“ ohlíží se písničkář. „Je to silný soubor skladeb mezi dvěma a třemi minutami, zazpívaný s pokorou i přáním Seiferta oslavit. Vzniklo silné album, nebojící se něhy písmenek i tónů,“ vidí album Karel Deniš. 

Radek Strnad