Jsou zde zpracovány osudy letců, kteří mají co do činění s Mosteckem, Lounskem, Teplickem a Děčínskem. Kniha čtenáře zavede ilustračně zprvu do doby po skončení II. Světové války a osvobození ČSR, až po následky komunistického puče z roku 1948, kdy se v zemi rozpoutala hysteri vůči příslušníkům letectva bojujících za II. sv. Války po boku RAF i jinde. V reakci na čistky v armádě, zatýkání, trýznění a absurdní soudy se letci opět vydávají za hranice Československa do svobodného světa. Volí raději druhý exil s nadějí na opětovné uplatnění svých nabytých zkušeností v rozhořívající se studené válce. Přes 200 stovkám mužů se podaří znovu obléci uniformu RAF. Několikadílná kniha zohledňuje více než tři desetiletí trvající nesnadné bádání a úsilí autorů a informace v ní jsou takto uceleně publikovány vůbec poprvé.

Z letců, kteří se narodili na Lounsku je v prvním díle uveden Václav Bergman, rodák z Domoušic. Ten absolvoval boje ve stíhacích perutích RAF v II. sv. válce a po jejím skončení se stal přednostou operační skupiny na ministerstvu národní obrany a později jako přednosta operační skupiny 1. oddělení hlavního štábu letectva. Když mu bylo jasné, co přijde po komunistickém vítězném únoru 1948, odeslal svou britskou manželku s dcerou do Anglie. Sám pak byl ze štábu odklizen již 15. března 1948. Dne 18. května pak byl poslán MNO na dovolenou s čekaným. V té době už měl zprávy o tom, že dochází k zatýkání a žalářování některých západních letců. Rozhoduje se proto, že opět z Československa odejde do exilu. Přechází hranice do Bavorska s dalšími třemi bývalými letci Antonínem Navrátilem, Vlastimilem Veselým a Tomášem Vybíralem. Z Německa putuje do Anglie, kde znovu vstupuje do svazku RAF a přeškoluje se na vícemotorové letouny. Jako pilot létaícího člunu Short Sunderland se zúčastnil Korejské války. Později se přesunul k pozemní obsluze a působil na několika základnách, mimo jiné na Dálném východě, v singapurském Seletaru nebo na Maledivy Islands. Službu v RAF zakončil na základnách ve Velké Británii. Do výslužby odešel ze Station Lindhlome 30. dubna 1969. Zemřel v Dumbartonu 31. prosince 2022.


Druhým příslušníkem čs. zahraničního letectva v RAF, který má něco společného s Lounskem, je rodák z rakouského St. Gallen domovsky příslušný do obce Solopysky na Lounsku, která dnes spadá pod Domoušice, Alois Fořt. Za války byl u náhradního tělesa čs. Vojska v Southend – on – Sea jako kuchař. S Mosteckem má společné to, že v roce 1936 jako příslušník pluku 48 v Benešově absolvoval u polní vojenské kuchyně v Mostě výcvik na kuchaře. Po válce demobilizoval a zařídil si v Karlových Varech řeznictví. Po komunistickém puči volil opět cestu za hranice. Narukoval znovu do RAF, kde se objevil u No.2 RU v Cardingtonu. Další podrobnosti se autorům nepodařilo vypátrat, pouze skutečnost, že 11. 5. 1954 odjíždělo pět členů rodiny Fořtů lodí SS America do New Yorku. (luk)