Energetická krize upřela pozornost mnoha domácností na kotle na tuhá paliva nebo krby a kamna na dřevo. Před rokem a půl, kdy obavy z vysokých cen energií výrazně stoupaly, některé společnosti dokonce evidovaly desetinásobný nárůst poptávky a lidé na některé modely krbů čekali i půl roku. S příchodem mrazivého počasí, které meteorologové předpovídají na začátku příštího týdne, lze očekávat, že si lidé v krbech a kamnech opět zatopí.

Než tak ale poprvé učiní třeba u nových kamen, musí myslet na některá důležitá bezpečnostní doporučení.

Dřevo stále zůstává nejlevnějším zdrojem vytápění:

Umístění kamen a jejich napojení na komín by například měl provádět odborník ve spolupráci s kominíkem. Vyplatit se to může i v případě, že dojde k nějaké nehodě a následnému požáru. Nehrozí totiž, že by pak lidé z pojištění majetku dostali méně peněz za případné škody.

„Pokud vše dělal odborník podle schválených postupů, a správnost zapojení nových kamen včetně komínu je potvrzená revizí, neměl by být problém,“ ujistila mluvčí Direct pojišťovny Nela Maťašeje.

Zároveň dodala, že ještě před instalací kamen je potřeba věnovat velkou pozornost komínu. Jestliže je příliš široký a k němu kamna s malým výkonem, hrozí, že se neohřeje spalinová cesta, nevznikne potřebný tah a hořlavé plyny se začnou hromadit. K požáru pak nemusí být daleko. Stejně tak je klíčové čištění komína, neboť saze nejenže způsobují špatný tah komínu, ale nezřídka i zahoří.

Nebezpečné saze

Ostatně právě hořící saze v komínech bývají převládající příčinou požárů. Aktuální čísla ještě nejsou k dispozici, ale za rok 2022 hasiči evidovali 1245 komínových požárů, přičemž v 1118 případech se jednalo o události kvůli sazím. Škody dosáhly 66 milionů a zranilo se při nich 28 lidí. Komín v nevyhovujícím stavu je tak podle statistik čtvrtou nejčastější příčinou požárů.

Topit nevhodnými materiály se nemusí vyplatit:

Více sazí vzniká podle odborníků především spalováním nekvalitních paliv, v případě dřeva hraje velkou roli také jeho vlhkost.

„Množství sazí se může tvořit i vlivem spalování látek, které do kotle nebo kamen nepatří, jako jsou plasty, textil, obaly od nápojů a podobně. Je-li pak dostatečně silná vrstva sazí, je jen otázkou času, kdy je některá z jisker zapálí,“ přiblížila mluvčí hasičů Martina Götzová.

Potvrdil to i kominík Radek Prudký ze společnosti MámČistýKomín. „Ve skutečnosti stačí relativně málo a fyzika je v tomto případě neúprosná. Kdo zažil požár komínu na vlastní kůži, ví, že šlehají dvou až třímetrové plameny nad střechu a hučí jak jedoucí vlak,“ popsal.

Komínové požáry také patří k pěti nejčastějším událostem, po nichž musí pojišťovny vyplácet náhradu. Zároveň patří také k těm nejhorším, protože zasáhnou velkou část nemovitosti a škody jsou pak opravdu veliké.

Desetina českých domácností stále vytápí své domovy uhlím:

„Při řešení pojistných událostí kvůli požáru, kde je příčinou komín, pojišťovna přihlíží k tomu, zda byla provedena revize a dochází k pravidelným kontrolám. Při plnění z pojištění pak může pojišťovna krátit pojistné plnění úměrně tomu, do jaké míry se zanedbaný komín podílel na škodách,“ přiblížil Jan Šepek z ČSOB Pojišťovny.