„Věděli jsme, že je šance tak 40:60. Nechtěli jsme si kazit radost z toho, co jsme dokázali poslední roky, když jsme z I. A třídy postoupili málem až do divize. Bylo krásné sledovat, jak někteří z našich fanoušků, či bývalých hráčů brečí dojetím. Jsem na všechny strašně hrdý,“ říká domoušický kapitán Martin Junek.

„Vedení se snažilo najít řešení, ale těch překážet bylo až moc na to, aby se to dalo reálně odehrát,“ uvědomuje si Junek a pokračuje: „Máme kvalitní kádr, kdyby přišli dva tři fotbalisté, tak věřím, že bysme byli rovnocenným a konkurenceschopným týmem, bohužel to je tak jediné, co máme. Jsme malá vesnička a mít čtyři týmy mládeže je scifi. Další věc je zázemí a finance – muselo by se zainvestovat do rekonstrukce areálu, samozřejmě také ve vyšší soutěži je potřeba mít větší rozpočet a v dnešní těžké době to není žádná sranda.“

Domoušičtí fotbalisté věděli, že divize klapnout nemusí. Poprávu o víkendu slavili, pro soupeře byli nebezpečnou partou a právě partu vyzdvihuje i nejlepší střelec týmu Vítězslav Hankocy, který dal v sezoně 23 branek a skončil celkově mezi kanonýry pátý.

Víkendové oslavy Domoušic při postupu do divize. Teď už je jisté, že si ji nezahrají.
Domoušice končí! Za dobrou práci jsme byli potrestáni, řekl trenér Schettl

„Za to, co jsme jako vesnický tým dokázali si myslím, že na nás budou fanoušci a rodiny hrdí. O každého z nás bude zájem. V Domoušicích bylo spoustu kvalitních hráčů, kteří mohou hrát s naprostým přehledem divizi, kraj či I. A třídu. Oslavy vítězství v krajském přeboru by proběhly tak či tak. Zakončili jsme to jako jedná velká a super parta a celou sezonu makali jeden za druhého,“ řekl Deníku Hankocy. O svou fotbalovou budoucnost se nebojí.

„Jsem sice zklamaný, ale jdeme dál. Uvidím, co přijde za nabídky, tenhle rok se mi velmi povedl gólově, tak by mi to mohlo pomoci k dalším výzvám,“ staví se k tomu Hankocy jako správný sportovec.

"Chci za všechno poděkovat spoluhráčům, trenérovi a také vedení klubu a sponzorům, kteří nás za ty roky podporovali," uzavřel Martin Junek.