„Já mám fotbal rád a chtěl jsem u něj zůstat. Časově už to bylo poslední sezony hodně náročné,“ vypráví Patrik Zomer, který má zaměstnání v Nymburku, ale žije v Mostě. Když hrál za Chlumčany, tak jezdil akorát na zápasy, tréninky nestíhal. Přišlo mu to vůči spoluhráčům nefér.
I to byl jeden z důvodů, proč se přeškolil na rozhodčího.
close
info
Zdroj: archiv Patrika Zomera
zoom_in
Exkanonýr Patrik Zomer. Teď fotbalový rozhodčí.„Rozhodčích je málo, navíc je to věc, která mne baví. Lépe si mohu rozvrhnout čas a nahlásit, kdy se mi hodí pískat nebo mávat, zda dopoledne, nebo odpoledne. To s fotbalovými zápasy nešlo. Další věcí byla skutečnost, že jsem se po každém zápase v uvozovkách léčil do středy, což mi bralo dost chuť,“ dodává pětatřicetiletý Zomer. Dalším důvodem, a tím hlavním, je i dvouletá dcerka Adélka, které chce věnovat volné chvilky. Ostatně tento rozhovor vznikal po telefonu v době, kdy byl táta Zomer s malou na procházce. Jak vůbec přijalo jeho fotbalové okolí, že se stane sudím?
„To víte, byly negativní reakce. Všichni říkali neblbni, budou akorát na tebe na hřišti řvát. Hlavně za to pískání či mávání, za ty odměny pro rozhodčí, co dostávají, by do toho někteří vůbec nešli. Aby si nechali nadávat kvůli pár drobným. Ale o ty peníze tam vůbec nejde. Chci to dělat, protože mě to naplňuje a mít dobrý pocit ze zvládnutého utkání. Myslím si, že je důležité si na hřišti sjednat respekt a o to snažší je pak utkání zvládnout. Já byl jako hráč celkem sběratel karet, většinou za řeči. Teď jako rozhodčí vidím, že šedesát procent z pravidel jsem vůbec neznal. Devadesát procent fotbalistů pravidla vůbec nezná. I já se stále učím za pochodu, ale hlavní je, že mne to baví,“ usmívá se nový sudí, který si premiéru odbyl před týdnem v Košťanech na zápase okresního přeboru Teplicka a Mostecka. Rozdal čtyři žluté karty. A jak by se jako rozhodčí charakterizoval?
„Jsem klidný rozhodčí. Hráčům vysvětlím, za co trestám. To mi třeba v minulosti dost chybělo, že sudí nepřipouštěli diskuzi, potrestali a šlo se dál. “
Chlumčany dál sleduje. Opět se perou na vrcholku tabulky I. B třídy B. Nechybí jim jeho přesné zásahy? „Kluky sleduju, ale na zápasy nejezdím. Fotbal mám rád, ale dneska jsou v mém životě i jiné priority. A jestli týmu chybí moje branky? Těžko říct, to byste se museli zeptat přímo v klubu,“ dodává s úsměvem exkanonýr.
