„Já jsem spíš skeptický. Za ten rok v boji s nemocí nejsme o nic dál. Nechci to nijak zlehčovat, sám jsem nemoc měl, naštěstí jsem měl kliku a nebylo to katastrofální. Ale už stát mohl být na situaci lépe připravený. Je tu možnost očkování, testování, ale nic pořádně nefunguje," mrzí Trávníčka. „Už se raději ani nekoukám na televizi, trávím víc času s rodinou."

Když se na podzim začalo hrát, manželka buškovického šéfa poznala, jak moc v době pauzy byl její muž výkonný. „Sama říkala, že jsem toho stačil v pauze od fotbalu hodně udělat. U ostatních kluků je to podobné, ti se také začali víc věnovat rodinám, malým dětem. Máme mladý kádr, takže i mladé rodiny. A navíc někteří zjišťují, že umí žít i bez fotbalu. Jestli to takhle půjde dál, tak budeme po restartu sčítat ztráty. Ne všichni zjistí, že jim fotbal chybí, najdou si jiné koníčky. Například takové rybaření, to můžou dělat pořád," zamýšlí se Trávníček.

Sami hráči se snaží udržovat, ne všichni ale individuální režim zvládají. „Někteří to sami nedokážou. Ale řada kluků chodí běhat a drží se při sportu. Především nám všem chybí sociální kontakt, ten je nenahraditelný. Snažím se být se všemi v kontaktu. To víte, že se těšíme na restart."

Až k němu dojde, pokud vůbec, bude se Baník snažit hájit vedoucí pozici. Případný postup? To je velký otazník. „Oficiálně jsme to neřešili. Ale jedna věc je sportovní stránka věci, druhá pak ekonomická a další personální. Pokud by byl nějaký postup možný, tak by mu předcházela široká diskuze. Jen nadšení by na B třídu nestačilo."

Buškovicím se před sezonou povedlo posílit, z Krásného Dvora získali Milana Hrbika. Osvědčil se, dal 9 branek! „Získali jsme ho místo Dominika Uldricha, který šel shodou okolností právě do Dvora. Milan je výborný kluk do party. Jeho příchod byl takovou injekcí, sedl nám. Ale dvakrát jsme ztratili, máme tam dvě remízy."

Baník Buškovice je vesnický oddíl, za poslední období zaznamenal velký progres. V sezoně 2017/2018 hrál klub 4. třídu, poté následoval postup do vyšší soutěže, za další rok přišel další posun směrem vzhůru. „Jsme parta, sázíme především na kluky, kteří k Baníku mají nějakou historickou příslušnost. A doplněné to máme o kvalitní hráče. Ale většina tu fakt má nějaké poutu, hrál tu dědeček, tatínek. Jen nemáme mládež."

Důvodů, proč si klub nevychovává své budoucí fotbalisty, je hned několik. „Prcků by možná bylo dost, ale dělali bychom tím konkurenci ostatním, kvalita by se rozmělnila. Okolo jsou Podbořany, Krásný Dvůr. Ekonomicky bychom problém neměli, spíš personálně. Ale hlavně je to otázka rozumu."

Jak již zaznělo, ekonomická stránka Baníku není zlá. Podle Trávníčka má klub štěstí na dobrého sponzora. „Podnik Kaolín Hlubany nás podporuje snad už od roku 1972. Dříve v něm byla drtivá většina hráčů zaměstnaná. V poslední době ještě zintenzivnil podporu. Jsme za ni moc rádi, nemusíme díky ní řešit materiální věci, můžeme se soustředit na sport a zábavu. A poděkovat musíme i městu Podbořany. Díky němu se dodělalo zábradlí okolo hřiště, abychom tu nemuseli mít druhý rok na okresní přebor výjimku. Už ho můžeme hrát legálně," usmívá se Trávníček.

Ondřej Holl