Malým klukům zakazuju mobily, říká nejlepší český fotbalový trenér

Začnu od školy a ocenění. Jak to vaše okolí přijalo?
Překvapilo mě, že mi kluci gratulovali. Asi díky rodičům.. Samozřejmě to potěší, stejně jako když se vámi chlubí škola. Někdo chtěl dokonce tu cenu vidět. Pak jsme měli soustředění, tak jsme si o tom povídali.

Všechno to jsou děti z prvního stupně, že?
Ano, trénuji přípravky, tedy ročníky 2012 až 2014.

Úspěch pro Šumperk. Strnad je nejlepším trenérem mládeže: Snad motivuji ostatní

Naopak s vašimi bývalými svěřenci, s nimiž jste před čtyřmi lety na McDonald's Cupu slavil překvapivý triumf, cloumá puberta. Sledujete je dál?
Sleduju. s většinou jsem ve spojení. S některými si píšu častěji. Hodně se jich rozprchlo, čtyři kluci jsou v Sigmě, někoho má Baník. Co mě moc potěšilo, František Doležel se dostal do mládežnické reprezentace, byl s ní teď v Izraeli.

Dřív jste přitom vedl Šumperk v divizi. Co vás nasměrovalo k tomu, že jste se stal koučem mládeže?
U dospělých to bylo skoro neustále o shánění hráčů. Víte, není v našich podmínkách snadné najít chlapy, co pravidelně, čtyřikrát týdně, přijdou na trénink a o víkendu odjedou na zápas. Dělal jsem to pět sezon a když teď na to vzpomínám, nemám problém říct, že mě to ubíjelo. Řekl jsem si, že bych se mohl věnovat mládeži. Udělal jsem dobře, ne?

A fotbal vás živí?
Baví mě, ale nejsem na něm závislý. Podnikám v cestovním ruchu. Na druhou stranu musí zaznít, že Šumperk si na výchově mládeže zakládá. Investuje do toho nemalé peníze. Málokterý takový klub zaplatí profesionální trenéry. Tady jsou čtyři. A v tuhle chvíli máme 250 dětí.

Můžete těžit i z polohy? Děti mají velké fotbalové město daleko… Zůstávají u vás?
To je pravda. Nejblíže je Olomouc, což je šedesát kilometrů. K nám jezdí i děti od polských hranic.

Z čeho jako kouč čerpáte?
Snažím se vzdělávat, pracuji pro kraj jako šéf komise mládeže. Dnes už jsou neomezené možnosti, odebírám časopisy jako Fotbal a trénink, dokonce i v němčině. A jsem členem trenérské unie. 

Byl jste někde na stáži?
Na stáži přímo ne, ale ve fotbale mám spoustu známých. V zahraničí jsme byli například na zájezdu v akademii Red Bullu Salcburk, tam mě to hodně oslovilo. A byl jsem s fotbalem v Anglii, Itálii, dřív i v Rusku.

KVÍZ: Jak dobře (ne)znáte loga předních českých fotbalových týmů?

Zmínil jste možnosti. Jak dnešní doba a sociální sítě zamávaly s malými prcky?
Hodně. Chápu, že mobil je dobrý pro kontakt mezi rodiči a učiteli. Ale já to neuznávám. Zakazuji, aby dítě přišlo na trénink a mělo v ruce mobil. Kolektivní sport je specifický, ti nejmenší telefon mít nemusejí. Jen to kazí chemii v týmu.

Říkáte třeba klukům, aby se dívali na fotbal, na Ligu mistrů? Zápasy jsou pozdě…
O tom se bavíme, ale není to zásadní. To spíš rozebíráme naše zápasy. Používám speciální systém, který nám to vyhodnotí. 

Nemizí pak ze hry radost jako taková?
Těžko říct. Kluci se na to dívají, ale hlavně na góly. A nemyslete si, že bych je zahltil. Vyberu dvě tři zajímavé stuace, u kterých pochopí, co by šlo udělat jinak. Nehrotím to.

Slavia pro ty nejmenší zrušila přípravku. Co o tom soudíte?
Je to o ekonomice a síle klubu. Když zaplatíte trenéry a pustíte je jinam, proč ne? Takhle to chodí na západě i třeba v Baníku, odkud jezdí trenéři na konzultace. Ale to my v Šumperku si nemůžeme dovolit. 

Zamyslete se nad McDonald's Cupem. Změnil byste na turnaji něco?
Ne. Myslím, že je to nádherná, opravdu skvělá akce pro děti. Výhodou je, že jde o masový turnaj pro strašnou spoustu kluků a holek, mezi kterými je rivalita. Sám jsem zažil, jak mohou být okrsková a okresní kola zajímavá. Sejdou se kluci ze stejných týmů, ale protože chodí na jiné školy, najednou hrají proti sobě.