Obránce Petr Bešík je v kádru divizního Slavoje Žatec nejmladší. V kabině má jistě nějaké povinnosti mladých. Na hřišti ale určitě ne. Naopak. Patří k základním kamenům obrany a z naděje se pomalu stává vynikající stoper.

Na podzim odehrál ve vysokém standardu 1260 minut, chyběl jen jednou.

Sparta nebo Slavia?
Sparta, ale nijak to nehrotím.

A v kabině Slavoje? Je vás více rudých nebo sešívaných?
Ani nevím. Jsou tam oba tábory, někteří to berou hodně vážně, ale kdo má převahu, to fakt nevím.

Zpět k vám. Objevil jste se na jaře v týmu dospělých a zazářil jako kometa, předvádíte stabilně výborné výkony po boku zkušeného Miroslava Heince a už jste pozici stopera nepustil. Čekal jste tak „hladký” přechod mezi dospělé?
Vůbec ne. Jsem moc rád, že mi přechod vyšel tak dobře.

Prakticky ihned jste se v osmnácti letech zapracoval do základu.
Je to tak, jsem nadmíru spokojený. Trenér mi dal šanci a já ji chytil za pačesy (směje se).

Udržel jste si pozici v obranné dvojici i v divizi.
V přípravě jsem moc nevěřil, že zůstanu na pozici stopera v základu. Myslel jsem, že přijde starší a zkušenější obránce, ale trenér mi věřil a jsem za to rád. Snad ho i dál budu svými výkony přesvědčovat, že neudělal chybu.

Trenér Koutenský o vás prohlásil, že vaše výkony jsou stabilní a že jste velice perspektivním hráčem. To zní jako pochvala.
Snad ano (usmívá se). Taková slova potěší.

Příjemným bonusem je určitě i sdílení jedné kabiny s bývalými ligovými hráči, hvězdami trávníků. Hrajete v jednom týmu se Zdeňkem Svobodou, Alešem Piklem. Potkal jste Radka Čížka, Michala Horňáka.
Paráda. Nečekal jsem, že bych si mohl s nimi někdy zahrát. Dá se od nich nabrat hrozně moc zkušeností. Třeba od Aleše Pikla, hrozně dobře se s ním hraje, je fajn. Snažím se od něj pobrat co nejvíce.

I mimo fotbal je toho teď hodně. Příští rok maturita…
Je to tak. Snad všechno zvládnu. Maturovat budu v Žatci na obchodní akademii.

Co kromě fotbalu a školy ještě zvládáte?
Nic moc. Fotbalu se věnuji už od malička a vlastně všechno se točí kolem něj.

Slavoj je aktuálně v divizi šestý? Spokojenost?
Jsme nováčci, některé zápasy jsme ale určitě mohli odehrát lépe.

Podle vás nejhorší duel podzimu?
Prohra 0:1 doma s Čelákovicemi. Tehdy se nedařilo nikomu.

A naopak nejlepší zápas?
Výhra s Přední Kopaninou, tu moc lidí nečekalo.

Už za pár dní začíná příprava na jaro.
Ano, hned na začátku ledna. Na konci ledna jedeme na soustředění do Karlových Varů, připravovat se budeme také na Apollo cupu v Souši.

Jaké jsou cíle pro druhou polovinu sezony?
Já osobně chci hlavně hrát co nejlépe. A tým? Kdybychom se dostali do první trojky, bylo by to fajn.

Vám je osmnáct let, nastupujete pravidelně v divizi. Kam až směřují vaše sny, celý fotbalový život máte před sebou.
Určitě bych jednou rád hrál i vyšší soutěž, to je jasné. Bude záležet na nabídkách, třeba jednou vyjde ČFL nebo i někam dál. Samozřejmě bych rád hrál co nejvýše.

Jsou za námi Vánoce. Jaké byly?
Pohodové, něco málo jsem dostal (usmívá se).

Byly i nějaké fotbalové dárky?
Dostal jsem věci na trénink.

Pro fanoušky a hráče Slavoje byl největším dárkem určitě postup do divize. Co postup do ČFL?
Do příštích let takové ambice Slavoj určitě má. Ale tuhle sezonu? Nevím, zkusit vybojovat postup můžeme (směje se).

Děkuji za rozhovor.