V kolika letech jste začal hrát fotbal a pamatujete si na svůj první gól?
Fotbal jsem začal hrát pod vedením Ondřeje Svídy v šesti letech v Kryrech, poté nás převzal Vladimír Nesvadba. Za Kryry hraji až do teď. Svůj první gól si bohužel nepamatuji, moc gólů jsem totiž moc nedal a ani nedávám. (úsměv)
Chtěl jste být ve školních letech fotbalista, nebo třeba popelář, kosmonaut?
Ve školních letech jsem určitě chtěl být fotbalista. Fotbal jsme hráli s kamarády každý den. V našem věku to měli asi tak všichni kluci, kteří chodili na fotbal. Teď mám své zaměstnání, kde jsem velice spokojený, fotbal mám jako koníček.
Byl jste i v jiném klubu, nebo opravdu jen Kryry?
Měl jsem v mládežnickém věku příležitost zkusit si trénovat v Blšanech, ale raději jsem zůstal v Kryrech se spolužáky a nejlepšími kamarády. V dospělém věku jsem zkusil půlroční střídavý start v Blatně, což beru také jako zkušenost. Jinak jsem srdcařem Havranu Kryry.
Na co jste ve své kariéře nejvíc hrdý?
Nejvíce jsem hrdý na sezónu 2010/2011. S dorosten jsme vyhráli svou soutěž. Byli jsme skvělá parta jak na hřišti, tak mimo hřiště. Nejpovedenějším zápasem bylo domácí derby s Podbořany. Vyhráli jsme 1:0 a já chytil penaltu. Na to se nezapomíná. Další povedená sezóna byla, když jsme z dorostu šli do chlapů a jako nováčci jsme svoji soutěž opět vyhráli. Nejlepší utkání v sezoně byl zápas v Novém Sedle, kde jsme s nimi hráli o první místo. Vyhráli jsme 2:0, vstřelil jsem branku z rohového kopu. Na tyto dvě sezony velice rád vzpomínám.
Zahrál jste si s někým známým?
Nehrál jsem s žádným známým hráčem. Jednou proti nám nastoupil za FK Kozly Radek Divecký, ale na to si moc nevzpomínám.
Fotbal přináší i nevšední situace. Co vás nejvíc na trávníku pobavilo?
Nejvíce mě baví, ale někdy to je až k pláči, kolik v sezóně zahodíme za šance. To není snad ani možné. Vinou toho nemáme tolik bodů, kolik bychom si zasloužili.
Viděl jste někoho hrát pod vlivem alkoholu, nebo jste dokonce i vy sám někdy porušil životosprávu?
Ano určitě. Byla to poslední sezona dorostu, na to vzpomínám moc dobře. Jelikož jsme byli dost mladí, tak jsme rádi jezdili na diskotéky. Jednou to zrovna vyšlo, že končily letní prázdniny a my jsme chtěli jet na diskotéku, ale druhý den dopoledne jsme měli hrát utkání na Kovářské. Oznámili jsme to trenérovi Nesvadbovi, jelikož jsme ke všemu přistupovali zodpovědně. Trenér nám navrhl ať jedeme, ale chováme se slušně, že druhý den máme zápas. Tak se vše domluvilo, že kolem druhé hodiny ranní pro nás přijede. Rozvozil nás domů a ráno před odjezdem každého vyzvedl doma a jeli jsme na zápas. Vyhráli jsme suverénně 7:1, tak jsme mu z legrace řekli, že za týden hrajeme znova, že po diskotéce hrajeme lépe. (smích)
Zažil jste s fotbalem něco fakt ošklivého?
Ano, jsem po operaci obou kolen, jednou se mi vykloubilo rameno, zlomený malíček, se kterým jsem odchytal půl zápasu.. Takže zraněních jsem si prošel dost, proto už chodím jen pro zábavu a kvůli partě, která na fotbale je.
Máte oblíbeného spoluhráče? A naopak neoblíbeného protihráče?
Beru spoluhráče většinou stejně, ať je tam i rozdílný věk. Výborný spoluhráč je už od přípravky Patrik Grzywacz, se který jsme i dříve pořádali spolu různé turnaje a další. Hrajeme spolu i teď. Neoblíbeného protihráče nemám.
Jste sparťan, nebo slávista?
Jsem sparťan od malička. Vždy to byl a je nejlepší klub České republice. Poslední dvě sezóny jsem si koupil permanentku, bohužel covid nám to vše zkazil, ale určitě uvažuji, že si koupím i na další sezónu.
Co řeknete na dresu rivala?
Slavia? Doufám že se ji přestane dařit a bude zase věčně druhá a Sparta ji bude válcovat. Bohužel teď to je naopak, ale věřím že se to změní.
Loni na podzim začala zatčením místopředsedy FAČR Romana Berbra fotbalová evoluce. Věříte, že se fotbal očistí?
Dalo se to čekat, furt se o tom spekulovalo a konečně spadla klec. Věřím že se fotbal očistí. Fandím Fotbalové revoluci s čele Vladimír Šmicrem. Měl jsem možnost si je vyslechnout a jejich iniciativa se mi líbí. Věřím, že fotbal se díky všem a hlavně této skupině posune k lepšímu.
Udržujete se v karanténě?
Občas si jdu zaběhat, ale našel jsem si i jiné aktivity. S partou lidí se staráme o areál SK Havran Kryry. Věřím že se na hřiště vrátíme, i když bych už tuto sezonu opět ukončil aspoň soutěže dospělých. Než se totiž hráči dostanou do kondice a do všeho, aby předcházeli zranění. Všichni mají totiž fotbal jako koníček. U mládeže bych to velice rád spustil, aby mohla zase mezi sebou soutěžit.
Nabral jste v mezidobí?
Ano, zhruba 5kg, mám rád pivo a grilování. Když teď nemůže sportovat, je to znát.
Jaké máte ještě ve fotbale ambice?
Jako hráč už ambice nemám, fotbal hraji pro zábavu a kvůli partě, kterou v Kryrech máme. Do další sezony vstoupím jako třetí brankář. Budu pomáhat, když bude potřeba. Hlavně vše dle času. Když bude potřeba, tak rád pomohu i na hrotu útoku.
A co post trenéra? Láká vás?
Od svých 18 let trénuji přípravky, tomu se chci věnovat nadále.
Prý jste se dal i na funkcionářskou dráhu…
To je pravda. Byl jsem zvolen i do Výkonného výboru OFS Louny, kde jsem nejmladší člen. Chci sbírat zkušenosti a pomoc fotbalu, hlavně mládeži na okrese. Ambice žádné nemám, jen dělám, co mě baví a když je potřeba, tak rád pomůžu. Nejvíce mě spíše potěší, když slyším, že svou práci dělám dobře, to je pro mě nejlepší ocenění.
Jak se vám, když se hraje, daří kombinovat práci, hraní, rodinu?
Já říkám, že se dá kombinovat vše. Chce to jen chtít a mít k tomu nějakou vazbu. Vše se pak dělá velmi dobře. Hlavně když je člověk obklopený skvělými lidmi, na které se může spolehnout a kteří mu poradí.
Ondřej Holl