Nejbláznivější zápas? Když jsem měl delegáta v zádech, má jasno sudí Křeček

Kolik let se věnujete kariéře rozhodčího a co vás k pískání přivedlo?
Budu začínat teprve třetí sezónu. Přivedla mě k tomu kampaň na nábor nových rozhodčích, láska k fotbalu a ke sportu všeobecně. Hodně času mu zabere rodina a baví mě běh, kolo, triatlon.

Jaký největší zápas, na který jste hrdý, jste pískal?
Na ten zatím čekám ale jsem hrdý na každý zápas, který se dohraje v klidu.

Tomáš Křeček při utkání okresního přeboru Malšovice - Boletice nad Labem.Zdroj: DENÍK/Jaroslav ZemanSudí bývají terčem nadávek či vtipů, dříve se na sudí křičelo například soudce je mrkev či mlha. Dnes je to jiné… Jaký pokřik na vaši adresu vás nejvíc rozesmál (či situace)?
Pobavilo mě, když mě během zápasu zastavil hráč a řekl „pane rozhodčí, vy jste rychlejší než my“.

Jaký nejbláznivější zápas jste řídil?
Nejbláznivější byl z mého pohledu ten první mezi chlapy, s delegátem v zádech. Byl jsem hodně nervózní, pobíhal jsem po celém hřišti abych všechno viděl, ale nakonec to i díky slušným hráčům dopadlo dobře

Určitě jste při utkáních zažil nespočet humorných historek. Podělte se o nějakou zvlášť povedenou?
Spíš jen takové drobnosti, jako například zapomenuté kopačky v šatně (pískal jsem v civilních botech), občas mě rozesměje hláškou nějaký hráč. Je to vítané odlehčení napětí při zápase.

Na rozhodčí je v této době po kauze Romana Berbra nahlíženo v negativním světle. Co k tomu všemu říkáte?
Upřímně? Nesleduji to nějak podrobně, tak nemohu soudit. V profesionálních soutěžích se točí obrovské peníze, tak raději ani nechci vědět co se děje v zákulisí a stále doufám, že je to pořád férový sport, který umí být opravdu krásný.

Jaké máte další ambice na poli rozhodčího?
Jdu od zápasu k zápasu, každý zápas jsou pro mě další zkušenosti. Myslím, že fyzicky bych měl na krajské soutěže, chybí jen více zkušeností.

Rozhodčí by si měli sáhnout do svědomí, někteří nemají v lize co dělat

Hrál jste někdy fotbal aktivně? 
Já hrál asi dvě sezóny aktivně futsal, ale už hraji občas jen pro zábavu. Více se věnuji individuálním sportům, kde si to můžu zkazit jenom já sám a nikdo na mě nekřičí.

Pandemie koronaviru zastavila poslední dva ročníky amatérských fotbalových soutěží. Jak moc vám fotbal chyběl?
Bylo to těžké, ani v televizi toho moc nebylo. Věnoval jsem rodině a sportoval i jinak, abych se udržel v dobré kondici.

Věříte, že se letošní ročník ještě nějakým způsobem dohraje?
Fakt bych si to přál, už kvůli lidem na vesnicích, kteří ty fotbalové víkendy mají rádi, sejdou se, zanadávají na rozhodčí, dají si něco dobrého a jdou domů taky hlavně kvůli klubům, které už takhle mají problémy s dostatkem hráčů.

Jak jste zvládal aktuální situaci plnou zákazů, opatření a omezení pohybu?
Běhat a jezdit na kole nám naštěstí nikdo nezakázal, tak jsem se věnoval těmto sportům.

Prozradíte něco o sobě? Čím se živíte a co vás ještě baví?
Povoláním jsem elektroprojektant v místní fabrice a příležitostně řidič pro autobazar. Hodně času zabere rodina a baví mě běh, kolo, triatlon. Občas se účastním místních závodů, letos jsem zkoušel i dlouhý triatlon, který se mi však nepodařilo dokončit, tak mám alespoň motivaci do budoucna.

Odkud vlastně pocházíte? 
Narodil jsem se v Děčíně, v mládí jsem bydlel v malé vesničce Povrly - Roztoky. Aktuálně bydlím, pracuji a pískám v Děčíně.