Kliknutím zvětšíte
Ve fotbalové divizi žen jsou Postoloprty jejím stálým účastníkem. Nepatří ke špičce, nemají ambice hrát vyšší soutěž. Na podzim z devíti zápasů vyhrály jen jeden, stále je i přes zlepšení totiž trápí slabší docházka a menší počet hráček. Podobný problém ale mají i ostatní celky. O tom všem za postoloprtské ženy vyprávějí Simona Mašanská a Pavlína Synková.
Na podzim jste vyhrály jen jednou. Jak jste s tím spokojené?
S.M.: I když máme jen jednu výhru, tak je to od jara pokrok. Já jsem přišla do týmu na jaře, a jestli si dobře vzpomínám, tak jsme hrály pouze dva zápasy v plném počtu, ale i tak panovala na hřišti dobrá nálada.
P.S.: Náš tým je parta holek, které mají rády fotbal a hrají ho hlavně pro zábavu. Samozřejmě že prohry nás mrzí. Myslím si, že bylo hodně zápasů, kde štěstí stálo bohužel na straně soupeřek. Nejsme spokojené s výsledky, ale rozhodně se kvůli tomu nehroutí tým. Budeme se snažit na jaře zabojovat a zlepšit své výsledky. Nejdůležitější je teď začlenit nové hráčky a pořádně se připravit na zbytek sezony.
Není tajemstvím, že vás trápí malý počet hráček, které chodí trénovat. Je to už dlouhodobý trend?
S.M.: Na tréninky nás chodí málo, ale i to málo je náš velký základ na zápasy. A hlavně to všem neumožňuje zaměstnání, to se týká i zápasů.
P.S.: Minulou sezonu nás trápil celkově malý počet hráček. Byly jsme rády, když jsme na zápas odjely v jedenácti, spíš jsme hrály i v osmi, devíti. Bojovaly jsme a chtěly jsme ženský fotbal v Postoloprtech udržet. Tuhle sezonu jsme začaly s větším počtem hráček, ale na trénincích je znát, že kromě fotbalu máme i jiné povinnosti. Některé z holek mají děti nebo dělají na směny a nebo studují. Takže ne vždy to jde být na každém tréninku, ale i tak si myslím, že oproti loňské sezoně jsme se hodně posunuly.
Jak se to pak projevuje na hřišti? Třeba nedostatkem fyzičky, absencí potřebné techniky?
S.M.: Já osobně bych potřebovala určitě techniku. A fyzičky není nikdy dost. Ale máme asi dvě hračky, které jsou kvalitní v obou složkách. Jinak každá z nás má na čem pracovat.
P.S.: Hráčky, které chodí na tréninky pravidelně, většinou problém s fyzičkou nemají. . Co se týče techniky, tak máme v týmu hráčky, které jsou na tom technicky výborně. Jiné zase mají techniku, ale chybí fyzička. Snažíme se na trénincích hodně zlepšovat. Myslím si, že u některých hráček je zlepšení hodně znát, například u Šipošové, která šla poslední dobou hodně nahoru.
Několikrát si vedení stěžovalo i na to, že jen málo hráček na hřišti nechá srdíčko. Máte podobný názor?
S.M.: Srdíčko tam necháváme všechny, které máme poctivou docházku.
P.S.: Můj názor je, že většina hráček nechá na hřišti při zápase vše, co může a hraje srdíčkem. Ale sama z vlastní zkušenosti vím, že to vždycky nejde, jak bych chtěla. Pro někoho zvenčí, kdo nezná hráčku osobně, to může vypadat tak, že tam nenechala vše. Ale mezi sebou víme, že každá z nás se snaží zápas odpracovat na sto procent. Snažíme se bojovat a uhrát co nejlepší výsledky.
Co vám naopak na podzim šlo? V čem je síla vašeho týmu?
S.M.: Na podzim nám fungovala docházka na zápasy. (smích) Síla našeho týmu? To bude náš sportovní duch a pak také naše nasazení a chuť bojovat za jakoukoliv cenu.
P.S.: Naše síla je v tom, že jsme opravdový tým. Navzájem se podporujeme a snažíme si i ve špatných chvílích zvednout náladu. Dokážeme si navzájem říct svoje chyby a většina z nás si je dokáže připustit a to pak pomáhá k rozvoji hry. V týmu je skvělé to, že si nenadáváme a jsme schopné se nad některé chyby povznést a později se nad nimi i pousmát.
Partu tedy máte dobrou, že?
S.M.: Parta je opravdu dobrá. Některé hráčky se schází i mimo hřiště, patřím mezi ně. (úsměv)
P.S.: Jak už jsem říkala, jsme tým. Snažíme se v týmu udržovat kamarádské vztahy i mimo hřiště. Některé z nás se schází pravidelně na kávu. Myslím si, že i přes věkové rozdíly mezi hráčkami, panuje velmi dobrá atmosféra.
Kde byste potřebovaly posílit?
S.M.: Podle mě v útoku.
P.S.: Rozhodně bychom potřebovaly posílit v útoku, ale myslím si, že vždycky je co vylepšovat i na ostatních postech
Jak se změnila divize, kterou Postoloprty už několik sezon hrají?
P.S: Úroveň nahoru nejde, protože je v týmech malý počet hráček. Není žádná konkurence, například my jsme rády za každou holku, která k nám přijde. V každém týmu jsou většinou stálice, se kterými se vídáme na zápasech už léta, a proto víme, že situace v naší divizi není moc dobrá nikde.
Chodí se na vaše domácí zápasy dívat fanoušci?
P.S.: Když ženský fotbal přišel do Postoloprt, byl ze strany fanoušků velký zájem. Ten zájem samozřejmě za ta léta opadl. I tak máme stálé fanoušky, mezi které patří především rodinní příslušníci hráček a jejich kamarádi. Mužský fotbal je asi pro většinu lidí zajímavější. Ale i tak podle mě stojí za to se aspoň jednou za život na dívčí fotbal podívat.
Ondřej Holl
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
