Jonák byl především ligový fotbalista, odchovanec lounské Lokomotivy. Pod vedením trenéra Václava Ježka hrál za dorost Dukly Praha a mládežnické národní mužstvo ČSSR. Ježek ho poté přivedl do Sparty Praha, kde většinou nastupoval za B tým ve 2. celostátní lize.
Po studiu ČVUT nastoupil Jonák na vojnu do Dukly Tábor (2.liga), kde nastupoval s Pešicem, Vojáčkem, Kroupou, Kořínkem, Caudrem a dalšími později známími tvářemi. Po vojně se vrátil do pražské Sparty, odkud po roce odešel do VTŽ Chomutov (3.liga). Po těžkém zranění se na podzim 1972 vrátil do rodného klubu Lokomotiva Louny. Pomohl mu k postupu do krajského přeboru, který Lounští s úspěchem hráli.
Po kariéře fotbalisty propadl kouzlu nohejbalu. Byl zakládajícím členem Elny Počerady a okresního svazu nohejbalu a jeho soutěží. V klubu od roku 1983 trénoval mládež a potom i muže. Vedl celý klub po dobu 30 let.
Klub Elna dovedl v mládeži i mužích do republikových soutěží. Na přeborech ČSFR a ČR měl řadu úspěchů ve všech věkových kategoriích. Dvakrát vyhráli muži Elny 1. ligu a 8 sezón hráli extraligu v ČR.
V Lounech ing. Karel Jonák pořádal velké halové turnaje všech kategorií, které byly součástí Poháru ČNS. Byl šéfem okresního, krajského svazu a republikově působil v komisi mládeže při ČNS.
Karel Jonák mladší
