Mezi další patří i bývalý kouč ústecké mládeže Jakub Pintrava, který má k současné opoře Mladé Boleslavi hodně blízko. To ostatně potvrdil i sám Kušej. „Od malička mě trénovali Karel Jakš a Zdeněk Bechyně. Po nich pak Jakub Pintrava, který na mě měl největší vliv,“ pronesl kdysi.

„Poprvé jsme se potkali na turnaji ve Zlíně a už tam bylo vidět, že to je specifický hráč. Já jsem v tu dobu trénoval v Teplicích, kam za mnou následně Vasil přestoupil do mladších žáků,“ líčí dnes 36letý kouč, který začal s trénováním už v 17 letech, kdy musel kvůli zranění ukončit hráčskou kariéru.

Vasil Kušej
Z plácku za barákem do áčka Drážďan. Vasil Kušej podepsal pětiletý kontrakt

I proto mohl Kušejovi jako v tu dobu stále mladý, ale už celkem zkušený trenér, věnovat i individuální jednotky. Pintrava poté sice přesídlil do nedalekého Ústí nad Labem, talentovaný útočník byl ale se spoluprací natolik spokojený, že ho po dvou letech v dresu sklářů následoval zpět do krajského města.

„On byl vždycky hrozně cílevědomý chtěl na sobě pracovat a šel si za svým snem, i když mu hodně lidí nevěřilo. V tom byl výjimečný. Od začátku byl skvěle rychlostně i silově vybavený, ale v úplných začátcích naší spolupráce neudělal třeba deset panenek po sobě,“ culí se Pintrava při dnes těžko uvěřitelné zkušenosti. „Doháněl to ale drilem navíc, díky němuž dělal velké pokroky.“

S tím souhlasí i další zkušený kouč, který dohlíží na výchovu mladých talentů v Ústí, a sice Zdeněk Bechyně. „Od začátku bylo jasné, že má talent a ve svém ročníku je nadstandardní. Jako snad pokaždé v takových případech i jeho ale dostala takhle daleko dřina, kterou si přidával jako bonus. Toho si pak všimli i v Drážďanech, kde patřil rovněž mezi tahouny,“ popisuje dnešní místopředseda mládežnického úseku v FK Ústí mimo jiné štaci v juniorské Bundeslize, kam odešel Kušej v 15 letech.

DOPLATIL NA EURO

Právě v Dynamu ale nakonec začaly trable, po nichž už mnozí nevěřili, že obrovský talent ještě zvládne restartovat svou kariéru. Tormachine, tedy stroj na góly, z Telnice - vísky v Krušných horách kousek nad Ústím, se v Německu uvedl impozantně. Hned v první sezóně za tým do 17 let nasázel 25 branek (v 18 zápasech), o rok později přidal dalších 14. Sedl mu i ročník 2018/2019, kdy se v ligové kategorii U19 prosadil dvanáctkrát.

Z Ústí do repre? Vzácnost!
Začít svou fotbalovou kariéru v Ústí nad Labem a doputovat z něj až do reprezentačního áčka je rarita. „Pokud mě paměť neklame, vyskočí mi pouze jména Josef Vojta a Standa Pelc," zapátrá v paměti Zdeněk Bechyně. První jmenovaný odchovanec tehdejší Armaturky, jenž byl i členem Síně slávy FK Ústí a v prvním týmu má sedm startů, byl ovšem ročník 1935. Pelc si pak tři čárky připsal na začátku 80. let minulého století. Ani jeden z nich se ale gólově neprosadil. Změní to Kušej?

Logicky mu tak neunikla nominace na ME do 19 let, kde v červenci 2019 vstřelil jedinou českou branku na šampionátu proti Irům (1:2). Paradoxně jeho vlastní um a povolávací rozkaz k Lvíčatům byl ale nakonec kamenem úrazu. Kvůli turnaji v Arménii nestihl kompletní přípravu s áčkem Drážďan, které ho proto odeslaly na hostování do Wackeru, hrajícího rakouskou ligu.

„Pak přišel covid a jeho vzestup se zasekl. Pomohl mu až návrat do Ústí o rok později,“ přibližuje Bechyně prvního důležitého trenéra na seniorské úrovni. Armu totiž v tu dobu převzal Jiří Jarošík, který Kušejovi věřil a dával mu také potřebnou minutáž. Když pak kouč přešel v létě 2021, po půlroční anabázi ve slovinském Celje, do Prostějova, zamířil za ním na Moravu i 21letý štírek. Jarošík o něj měl zájem i přesto, že ústecký forward zaznamenal za celou sezónu, v níž odehrál 1 786 minut, jen dva góly a jednu asistenci. Taková důvěra se nedala odmítnout, ačkoliv o jeho setrvání stálo i mateřské Ústí. Tehdejší kouč David Jarolím ale, na rozdíl od Jarošíka, zkrátka nebyl jeho krevní skupina.

Tou se ukázal až Pavel Hoftych, který si ho letos v lednu vytáhl do prvoligové Mladé Boleslavi. Právě v ní, i díky důvěře dvou osudových trenérů, kteří v něm nepřestali vidět velký potenciál, znovu rozkvetl. „Chtěla ho i Ostrava a Olomouc, naštěstí si zvolil Boleslav," uvádí Bechyně další moment, kdy osud Kušejovi přál.

V létě pomohl asistencí ke skalpu Němců na EURO do 21 let, v letošní sezóně pak nastřádal v nejvyšší soutěži pět branek a čtyři nahrávky v jedenácti zápasech. To už pod vedením Marka Kuliče, jenž krom kormidla po ústeckém rodákovi Hoftychovi převzal i jeho důvěru v nevybroušený diamant, o který stáli v létě i v nizozemském Utrechtu.

Vasil Kušej (v bílomodrém) v dresu FK Ústí nad Labem. Toto spojení je, alespoň prozatím, minulostí.
Chtělo mě i Ústí, ale Jarošíkův zájem byl větší, vysvětlil Vasil Kušej

Nyní může Kušej svou formu a kdysi nesmírně obdivovaný talent ukázat i v důležitých kvalifikačních soubojích českého národního týmu, jenž kolísá na hraně postupu na evropský šampionát. „Po zveřejnění nominace jsem byl neskutečně pyšný a šťastný. Máme výborné vztahy nejen s ním, ale i s jeho rodinou, strávili jsme spolu spoustu času na hřišti i mimo něj," dodává na závěr Pintrava, jehož poslední věty pak mluví za vše. „Fotbal je v tomhle strašně těžký. Vasil si to vydřel, ale důležité bylo, že měl také štěstí na trenéry, kteří mu nepřestali věřit."

Talenti bez štěstí
Ústecký fotbal umí produkovat kvalitní fotbalisty, v mládeži Dynama Drážďany působili i Jonáš Jiránek či Adam Čičovský. Právě na nich jde ale vidět, jak důležité je i ono štěstí na trenéry. Druhý jmenovaný zářil už coby sedmnáctiletý ve druhé lize, loni dostal v 19 letech šanci poprat se o místo v prvoligových Teplicích. Jenže trenéry nezaujal a na svou šanci tak zatím dál čeká až ve třetí nejvyšší soutěži.
„Měl skvěle našlápnuto, v jednu dobu ho snad sledovala i Plzeň. Určitě tam byli i další, třeba Adam Černý, takových kluků je hodně. Vasilovi pomohlo, že jak Jiří Jarošík tak Pavel Hoftych byli trenéři, kteří mu věřili a chtěli ho v týmu. Třeba Číča takové štěstí neměl," přibližuje vrtkavost osudu Jakub Pintrava.