Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Z vítězství máte evidentně velkou radost. Co s cenami uděláte?
Pivo vypiju, playstation dám vnučce pod stromeček. Její brácha už ho má, tak ať se o něj neperou. Jsem rád, že se mi to podařilo.

Kolik je vnučce?
Deset let. Dělá aerobik, ráda se hýbe. Její bráška hraje fotbal. Nejdřív byl v Teplicích, teď hraje za Litvínov. Dá se říct, že jsme sportovní rodina.

Vy jste taky sportoval?
Hrál jsem fotbal snad do padesáti. Byl jsem v záloze rozehrávač. Hrál jsem za Lokomotivu Teplice, Hvězdu Trnovany, Proboštov. Tam jsem se setkal s panem Benešem, který také hraje Tip ligu, teď píská jako rozhodčí. Byl jsem i v Duchcově, tam jsem kromě hraní trénoval. V padesáti jsem se odstěhoval do Razic a s fotbalem skončil.

Ale jste fotbalový fanoušek, což je vidět na vašich tipech.
Ale daly mi zabrat. Hlavně výsledky Proboštova a Modlan mi dělaly potíže. A částečně i Teplic. Tyhle tři týmy měly překvapivé výsledky. Modlany v závěru hodně prohrávaly doma, to mě překvapilo. Pak už jsem to čekal a dával na jejich soupeře.

Také jste riskoval?
Převážně jsem dával na favority, ale u Modlan jsem tak nějak tušil, že zase rupnou.

A Teplice?
Těm fandím. I proti Spartě jsem jim věřil a dal jsem remízu. A vyšlo to! Zato jejich béčko pořád prohrávalo, tam jsem pak taky dával jen na soupeře.

Kdo byl váš největší soupeř?
Pan Kupka, pan Pokorný a jeho žena. Všichni byli pak mezi nejlepšími. Pan Pokorný dlouhou dobu vedl, až v posledních kolech se mi ho podařilo přeskočit. Já byl v průběhu soutěže i pátý, nebylo to vůbec jednoznačné. A že bych vyhrál krajskou soutěž? V to jsem nevěřil, tam byla v jednu chvíli velká ztráta.

Máte nějakou taktiku?
To ani ne. Jen se dívám na internet, abych věděl, jak který tým hraje doma a venku.

Zjišťujete od trenérů, kdo je zraněný, jaká bude sestava?
To ne. Jen se jezdím dívat na fotbaly po okrese.

Jak dlouho vlastně Tip ligu hrajete?
Už do jejího začátku, takže od devadesátých let. Vynechal jsem jen jednou, když jsem prošvihl začátek. Ještě nikdy jsem nevyhrál celkové pořadí, jen jednotlivá kola. Už se těším na jaro. A brzo půjdu do důchodu, tak času budu mít na vše ještě víc. A také na ryby (smích).