Fotbalisté staré gardy, kteří hrají pod hlavičkou Černý Lev Vroutek, odehráli další dva úspěšné turnaje a do jejich sbírky přibyly dva poháry. Parta milovníků aktivního fotbalu je zase bohatší o další krásné zážitky a o další šrámy a modřiny získané v tuhých bojích za čest a slávu Černého lva v jejich štítu.
Na sklonku června, přesněji 28. 6., se zúčastnili jako tradiční hosté turnaje v Branově, který se hrál jako memoriál Jiřího Dubského. V překrásném prostředí kraje spisovatele Oty Pavla na břehu Berounky se sešla tentokrát čtyři mužstva. Domácí Branov, Rumburk, Dolní Chabry a Vroutek.
Vroutečtí legionáři nastupovali do zápasů s velkým problémem. Tentokrát s nimi totiž nevyjel žádný „kmenový“ brankář a v brance zaskakoval lehce zraněný Petr Dušek a v posledním zápase Zdeněk Dubec. Tento nedostatek se projevil hlavně v prvním utkání s Rumburkem. Pět branek v síti Vroutku bylo až příliš. I když útočníci Strnad a Balák dokázali vstřelit tři branky, přesto to nestačilo na získání bodů.
V dalším utkání s domácím Branovem se už Petr Dušek v brance trochu rozkoukal, ale i přesto byl dvakrát pokořen a pouze jeden gól v síti Branova opět nestačil na vítězství. Naštěstí se mužstvo nepoložilo a i přes nepříznivý vývoj turnaje v posledním zápase zabojovali a porazili mužstvo z Dolních Chabrů poměrem 3:1. Výsledky ostatních zápasů byly nakonec takové, že tři získané body stačily na druhé místo v turnaji. Byl to opět důkaz toho, že chlapi bojující za Vroutek, přistupují ke každému zápasu tak, jako by šlo o život a i přes to, že zdánlivě už není o co hrát, bojují opravdu jako lvi až do poslední minuty zápasu. Odměnou jim byl pěkný pohár a skvěle strávená letní sobota.
Po hře u Berounky nastupovali u lázní
Již za dva týdny po turnaji v Branově vyjela stará garda na další boje na turnaj do Doubí u Karlových Varů. Sotva se stačili vylízat z ran utrpěných při posledních zápasech, už zase vyráželi směle do turnajových zápasů.
Tentokrát je čekali čtyři soupeři. Dvě mužstva domácích fotbalistů z Doubí, tradičně Dolní Chabry a další pravidelný účastník těchto turnajů Internacionálové z Klášterce. I když bylo kalendářně prudké léto, počasí tomu nenasvědčovalo. Nebe spíše připomínalo aprílové počasí. Častý drobný déšť střídalo v několika okamžicích sluníčko a zase déšť a vítr. Pro fotbal to nebylo příliš ideální počasí. Mokrý terén technikům a fotbalovým kouzelníkům z vrouteckého mužstva až tak nevyhovoval.
Jako obvykle však slavili Černí lvi (opět ve slušivých růžových barvách) úspěch hlavně svojí bojovností a nezdolnou touhou po vítězství. Mužstvo dokázalo jako letos již několikrát porazit Dolní Chabry poměrem 3:1, stejným poměrem prohráli s pozdějším vítězem Kláštercem a rovněž s Doubím se jim zápas nepodařil a prohráli celkem 0:4. V odehraných zápasech se však skvěle předvedl střelec Michalčík, který byl autorem všech tří branek proti Dolním Chabrům a rovněž vsítil jedinou branku do sítě Klášterce. Jeho jméno si již teď pamatuji a omlouvám se mu za nepřesně uvedené jméno v reportáži z utkání ve Vroutku, kde mi z jeho jména vypadlo „č“ a udělal jsem z něho Michalíka.
Zbýval poslední zápas proti druhému mužstvu Doubí, které hrálo pod hlavičkou V.I.P. a v případě vítězství by se stalo vítězem celého turnaje. Viděli se na první příčce již před zápasem, ale to nevěděli, co je čeká. Houževnatý odpor a taktický výkon vrouteckých. Důsledná hra v obraně a vražedné brejky. Po jednom z nich padla nejkrásnější branka turnaje, kdy se do míče opřel ve vzdálenosti asi osmnácti metrů obávaný střelec Milan Strnad a jeho přesně mířená „pumelenice“ vymetla šibenici soupeřovy branky, která jen zazvonila a míč skončil za zády vyděšeného brankáře. Krásný okamžik a lahůdka pro fotbalové labužníky. Vítězství 1:0 si již Lvi nedali vzít a další tři body je vynesly na celkové třetí místo v turnaji.
Letos již čtvrtý turnaj a pokaždé „na bedně“. Chlapcům již schází jen celkové vítězství v nějakém turnaji. Netají se však tím, že ho očekávají již 8. srpna letošního roku, kdy SG Černý lev Vroutek pořádá Memoriál Libora Kolihy - turnaj na vlastním hřišti a domácí obhajují loňské vítězství. Bylo by hezké, kdyby jejich boj o celkové vítězství přišlo podpořit co nejvíce diváků a svoji přítomností se tak odvděčili mužstvu za vzornou reprezentaci města Vroutku v širokém okolí.
Jaromír Hykl
