Výbornou pověst našeho zlatavého moku potvrdila i Evropská unie, která značku České pivo zařadila na seznam chráněných zeměpisných označení. To dokazuje, že české pivo je opravdu výjimečné a odlišuje se od podobných piv vyráběných jinde v Evropě nebo ve světě.

Vybrali jsme pro vás několik dalších českých specialit, které stojí za to ochutnat.

Štramberské uši

Evropské ochraně se těší také třeba štramberské uši. Podle pověsti se původ tohoto sladkého pečiva váže k mongolskému tažení ve 13. století, kdy se nepřátelské vojsko utábořilo u Štramberka. Místní lidé ale podle pověsti prokopali hráz rybníka a ležení vytopili. Když voda opadla, našli prý na místě vaky s nasolenýma lidskýma ušima, které Mongolové utínali křesťanům a posílali svému vládci.

Traktory Zetor patří neodmyslitelně k novodobé historii našeho zemědělství. Snímek je ze srazu Zetorů v Přibyslavicích na Třebíčsku.
Pérák, Felicia, Hadimrška nebo Zetor Crystal. České legendy, které oslnily svět

Pardubický perník

Další známou českou sladkou pochoutkou je Pardubický perník. Tradice výroby perníku v Pardubicích sahá asi do 16. století. Právo vyrábět perník potvrdila Pardubicím v roce 1756 Marie Terezie. Od roku 2008 se pravý Pardubický perník smí vyrábět a balit výhradně v Pardubicích za dodržení přesně dané receptury.

Hořické trubičky

Podobně známé jsou Hořické trubičky, které se ručně stáčejí ze dvou tenkých křehkých upečených oplatek potřených rozpuštěným máslem s medem a prosypaných pikantním sypáním. Plní se speciálními krémy či šlehačkou a vyrábějí se též v máčené a polomáčené formě s čokoládovou polevou. Vyrábět se smí jen v katastru města Hořice v Podkrkonoší. Podle jedné legendy sdělil místní ženě recept na výrobu trubiček zraněný osobní kuchař císaře Napoleona při svém návratu přes České země po porážce v Rusku v roce 1812 jako odměnu za své ošetřování.

Zavařování nemusí být jen marmeládově sladké
Kouzlo zavařování: Ze zeleniny lze udělat kečup, čatní i marmeládu

Olomoucké tvarůžky

Olomoucké tvarůžky, které se vyrábějí z netučného tvarohu zrajícího pod mazem, což jim dává jejich specifickou vůni a chuť, mají téměř šestisetletou historii. V roce 1872 zabodovaly na světové výstavě ve Vídni a díky rozvoji železnice si rychle našly cestu do světa. V roce 2010 získaly chráněné zeměpisné označení EU. Dnes se vyrábějí v jediné provozovně v Lošticích na Šumpersku.

Slivovice

Zejména na Moravě je vyhlášeným alkoholickým nápojem slivovice. Není to ale výhradně tuzemská specialita, oblíbená je i na Slovensku nebo v Polsku, ale také na Balkáně. Jde o pálenku vyráběnou především ze zkvašených švestek. Kvalitní slivovice musí obsahovat pouze švestkový destilát a vodu.

Becherovka

Oblíbeným a tradičním českým bylinným likérem je Becherovka, které se také někdy přezdívá třináctý karlovarský pramen. U jejích zrodu a vzniku jejího jména stál Josef Vitus Becher. V roce 1807 započal historicky první prodej Becherovky v krámku U Tří skřivanů. Nově zaváděný léčebný nápoj se ovšem tehdy ještě jmenoval English Bitter a užíval se jako žaludeční kapky. Už o čtvrt století později se likér vyvážel do Evropy. Becherovka se připravuje podle tajné receptury, kterou údajně znají jen dva lidé ve společnosti.