Ondruš už viděl dva domácí a dva zahraniční mistrovství světa. Nejvýš staví tři roky starý šampionát v Bratislavě, ten letošní vyskočil v jeho žebříčku na druhý stupínek. „Na Slovensku to bylo top, protože z naší party tam bylo daleko víc kluků, takhle jsme vyrazili ve čtyřech. Ale jinak to bylo moc fajn. Letěli jsme s agenturou, která se o nás starala, servis byl parádní.”

Největší zážitek má český fanda ze setkání s příznivci ostatních týmů. „Ta přátelskost, vřelost… Fini nás skvěle přijali, i Švédi, Noři. Ti nám pomáhali fandit při zápase se Švédskem, přidali se i Němci. Plácali jsme si, bavili se. Všichni jsme byli vděční, že můžeme být u toho. Když to srovnám s tím, co zažíváme na našich stadionech při extralize, tak je to nebe a dudy. Ten sportovní duch byl fantastický,” je ještě teď Tibor Ondruš plný dojmů.

Viděl úvodní výhru nad Velkou Británií a pak porážku od Švédska. „Na hráčích bylo znát, že se v týmu něco děje. Viděli jsme to na těch tvářích. V dalších zápasech se to změnilo, teď už je to jiný tým,” míní.

Erik a Michala Antalovi z Teplic v dějišti MS v hokeji Dánsko a Finsko.
Mají fanouškovské srdce. Týden na hokeji je stojí jako 15 dnů luxusu v Egyptě

Zaujala ho supermoderní Nokia Aréna v Tampere, zaskočil ho ale interiér. „Nová hala je vymazlená, pohled ze všech míst byl parádní, vnitřní prostory ale byly černé. Naše O2 aréna je víc prosvětlená.”

Ve Finsku panuje prohibice, alkohol ve večerních hodinách nikde nekoupíte. „Od devíti do devíti. Prostě vám ho neprodají, i když ho mají. Také bylo zajímavé, že pak přes den jste nenarazil na někoho, kdo by byl vyloženě opilý. V náladě ano, ale jakmile to bylo nad míru, hned ho ochranka odvedla.”

Ceny piva a jídla? Astronomicky vysoké. „Ve Finsku je vše drahé. A na stadionu a v jeho okolí ceny letí dramaticky nahoru. Chápu to, je to nastavené tak, aby se vydělávalo. Například pivo vyjde na osm až deset éček, další dvě platíte za recyklovatelný kelímek. Samotné pivo nic moc, vůbec tam není pěna!”

Tomáš Hertl v utkání s Velkou Británií.
Klíčový zápas. Každý se už musí vydat, burcuje Hertl před čtvrtfinále

Ondruš si užil kromě hokeje řadu atrakcí ve fanzóně, kde se mu líbila neskutečně obrovská obrazovka , prohlédl si nejen Tampere, ale i Helsinky. „Obě města jsou krásná. V Helsinkách jsme šli až k přístavu u moře, Tampere je spíše starší město. Narazili jsme při jeho procházce na nějaký mezinárodní festival jídla, tak jsem si dal místní speciality. Třeba pražené mini rybičky. Měl jsem k takovému jídlu dřív odpor, ale teď bych si ho dal znova. A také jsme viděli finský ligový fotbal. Srovnal bych úroveň s našimi Teplicemi.”

Mezi Helsinkami a Tampere český fanoušek cestoval rychlovlakem. Jaké zážitky má z jízdy po kolejích? „Ten, kdo zná jen naše vlaky, by byl překvapený. Ten finský je neskutečně tichý. My v něm ale potichu nebyli, pořádně jsme fandili a užívali si vzájemné pospolitosti.”

Za rok chce Ondruš se svými kumpány zažít atmosféru hokejového mistrovství světa znovu. Zatím ale není jasné, kde se šampionát bude konat, Maďarsko svou kandidaturu stáhlo. „Klidně bych znovu letěl do Finska, bylo to tam moc fajn, i když teploty byly přes den někde okolo osmi stupňů. Takové finské léto.”