Deník českým hvězdám položil tři anketní otázky:

1.
Kdy a jak jste se poprvé dozvěděl/a, co se doopravdy dělo v Československu před listopadem 1989?

2.
Chtěl/a byste okusit život v normalizaci?

3.
Co pro vás v životě znamená svoboda?

Gabriela Koukalová

* bývalá reprezentantka v biatlonu a olympijská medailistka, narozena 1. 11. 1989

Gabriela KoukalováZdroj: Archiv respondentů1. Moje maminka měla ráda Václava Havla a já jsem se jí již odmala ptala, kdo to je. Vysvětlovala mi souvislosti poměrně brzy, abych vše pochopila i v dětských představách. Nevím přesně, kolik mi mohlo být. Možná šest nebo sedm.

2. Jsem ráda, že jsem měla to štěstí narodit se do svobodné doby. Do světa, který v mnoha směrech nemá hranice. Myslím, že v dějinách lidstva se lidé ještě nikdy neměli tak dobře jako právě dnes. Dobře si uvědomuji, jaký je to dar, a velmi si toho vážím.

3. Znamená pro mě možnost rozhodování nebo jednání podle své vlastní vůle. Je to v mém životě velmi důležitý pojem doslova ve všech ohledech.

Příběhy obyčejné prodavačky z pera Jaroslava Dietla sleduje seriál…?
Žena za pultem: Socialistický hit nebyl tak nevinný, Švorcová mít roli nemusela

Patrik Děrgel

* herec, narozen 24. 2. 1989
Patrik DěrgelZdroj: Archiv respondentů1. První zkušenost s tím, že asi bylo něco jinak, mám asi od dědy, který mi vyprávěl, jak ho vyhodili z práce a místo ředitele plynáren začal dělat automechanika. Potom měl také problémy, když si chtěl postavit dům s terasou, což se prostě nehodilo, protože většina baráků byla bez terasy a nebylo radno vybočovat. Ale on si stejně navzdory zákazu terasu udělal a vyprávěl mi to právě na té terase. Bylo to velmi poučné.

2. Ne, ani na vteřinu. Od vyprávění mého dědy se ke mně dostaly další informace, které jen prohloubily mou nechuť ke komunistickému režimu. Takže říkám ne i kvůli ztrátě svobody. Kdybych si mohl vybrat, do jaké doby se chci vrátit v čase, vrátil bych se určitě do jiné.

3. Svoboda pro mě znamená obrovskou zodpovědnost a práci. Rozhodně to pro mě není samozřejmost, jak to můžeme ve dnešní době také vidět. Na své vnitřní svobodě i na té společenské se snažím neustále pracovat. Svoboda je pro mě jistotou života, který může stát za to. Bez svobody bych žít nechtěl.

Kroky Františka Janečka a Michal David
Gott, Vondráčková, David. Socialistický pop chránily ženy papalášů i spartakiáda

Eliška Bučková

* modelka a zpěvačka, narozena 23. 7. 1989
Eliška BučkováZdroj: Archiv respondentů1. Od mojí babičky, která celý život těžce nesla popravu svého tatínka. Vyprávěla mi, co prožívali, jak žili ve strachu a nejistotě.

2. Nechtěla. Z vyprávění stařečků vím, že to bylo těžké období, byly nastaveny přísné mantinely a člověk nebyl svobodný. Na druhou stranu je pravda, že si lidé více vážili maličkostí a neházeli veřejně špínu jeden na druhého, jako je tomu dnes v době sociálních sítí a svobody slova. Dnes máme až příliš „volnosti“ a neumíme to správně uchopit.

3. Svoboda… Svobodná jsem se cítila na svých dobrodružných cestách. V pralese nebo horách, kde není signál, není civilizace, nevíte, kolik je hodin, každý moment prožíváte naplno a usínáte s naprosto čistou hlavou při pohledu na nebe plné zářících hvězd. Vnímáte pouze tu krásu a zvuky, které se ozývají z okolní přírody… Tam jsem pocítila opravdový pocit svobody. Ale v běžném životě mi k pocitu svobody stačí vypnout telefon a odjet například za rodinou — bez plánů a harmonogramu. Prostě jen tak si užívat přítomný čas s těmi, které miluji.

Albert Černý

* zpěvák a kytarista, frontman skupiny Lake Malawi, narozen 17. 2. 1989

Albert ČernýZdroj: Archiv respondentů1. Od rodičů, kteří mi vyprávěli, jak se nemohlo jezdit na Západ a jak se ve škole často muselo říkat něco jiného než doma.

2. Nechtěl, přítomnost je lepší než minulost. Dnešek je lepší než včerejšek. To je tak trochu moje životní motto.

3. Svoboda pro mě znamená hlavně moct si myslet, co chci, a dávat to svobodně najevo, cestovat po světě a mít neomezený přístup k informačním zdrojům a vzdělání ze všech stran. Připadá mi šílené, že se některé knížky zakazovaly a nadšenci je pak doma museli přepisovat na stroji jako samizdat.

Michael Kocáb poskytl 19. září v Praze rozhovor Deníku. Foto: Deník/Zbyněk Pecák
Michal Kocáb: V našem chování je něco, co paradoxně vyčítáme Romům

Marika Šoposká

* herečka, narozena 12. 11. 1989

Marika ŠopovskáZdroj: Archiv respondentů1. Pamatuju si, že když bylo deset let od revoluce, v Praze se chystaly oslavy a ohňostroj, a tak mě rodiče z Havlíčkova Brodu táhli s sebou a cestou mi vlastně poprvé vyprávěli, proč tam jedeme, co se vlastně tenkrát stalo a proč ruce na „Národce“ jsou do véčka. Od té doby vnímám revoluci jako něco absolutně fascinujícího, zásadního a velkolepého.

2. Nevím, jestli já konkrétně bych to potřebovala, asi ani ne. Dovedu si představit tu nesvobodu, nespravedlnost a všudypřítomný strach. Ale možná bych to doporučila lidem, kteří se uchylují k myšlence, že to tenkrát bylo lepší, lidem kteří na tohle můžou na vteřinu připustit.

3. Svoboda pro mě znamená můj životní styl. Rozhodovat o sobě, přebrat za sebe zodpovědnost, mít v čemkoli možnost volby je pro mě jako vzduch. Nedovedu si představit, že by to za mě dělal nějaký systém. A opravdu bych všem přála, aby tenhle pocit zažili a uvěřili sami sobě v tom, že každý jednotlivec má svoji sílu a nepotřebuje za zády žádné rádce a našeptavače, kteří si myslí, že vědí lépe než vy, jak máte žít.

Pavel Callta

* zpěvák, skladatel a textař, narozen 12. 2. 1989

Pavel CaltaZdroj: Archiv respondentů1. Asi ve škole, když jsem byl malý kluk, ale už si to moc nevybavuji. 

2. Rád bych si zkusil třeba na týden, jaké to bylo, kdyby šla udělat nějaká simulace nebo existoval stroj času. Ale jinak jsem šťastný v této době a neměnil bych. 

3. To, že můžu cokoliv, kdykoliv a jet kdykoliv kamkoliv s kýmkoliv.

Chantal Poullain
Chantal Poullain: Nelituji, že jsem si vybrala komunistické Československo


Anna Stropnická

* herečka, narozena 6. 5. 1989

Anna StropnickáZdroj: Archiv respondentů1. Úplně si nemyslím, že to bylo ve škole. Myslím, že jsem se o tom dozvěděla během našeho pravidelného rodinného povídání u večeře.

2. Možná jeden týden bych zkusila ráda, ať si víc vážím života dnes. Na druhou stranu bych se ráda prošla v Praze ulicemi bez aut.

3. Už jsem nad tím přemýšlela. Svoboda je hodně věcí, které teď mám, a ani si neuvědomuji, že nejsou samozřejmostí. Když si představím nesvobodu, vidím lidi, jak mluví potichu, bojí se projevit svůj názor, nahlas se zasmát. Svoboda pro mě hlavně znamená mít svůj hlas. Mluvit nahlas, nebát se projevit a svobodně hlasovat.

Mileniálové. Jaké mají priority?
Socialismus očima mileniálů: Na zkoušku by ho brali ze tří důvodů

Nikol Kouklová

* herečka a modelka, narozena 1. 1. 1990

Nikol Kouklová (vpravo)Zdroj: Deník1. Ten moment  si přesně nevybavuji, ale zřejmě také z důvodu, že jsem byla ještě hodně malá. S rodinou jsme samozřejmě rozebírali, jaký byl život za normalizace, jaká byla idea, ale v co se to potom převrátilo. Pamatuji si, že pocit úzkosti jsem měla, když jsem slyšela konkrétní příběhy — například že syn známého nemohl studovat to, co skutečně chtěl, nebo že si mám vážit toho, že v obchodu můžu nakupovat banány. 

2. Chtěla bych se tam maximálně teleportovat na jeden den, abych si potom o to více vážila toho, jak žijeme dnes, a mohla udělat vše pro to, aby se historie neopakovala. Lidé strašně zapomínají a najdou se tací, kteří ve dnešní době pronesou, že se vlastně neměli tak špatně… To mi připadá vyloženě nebezpečné.

3. Sebevědomí, které jsem jako jedinec, který vyrůstal ve svobodné zemi, získala. Nebála jsem se nikdy říct svůj názor nahlas, měla jsem všeho dostatek, mohla jsem poznávat cizí kraje a být informována o tom, co se děje ve světě. Mít pojem o věcech, byť ten příval informací je momentálně, i díky internetu, přemrštěný.  Jako národ jsme ono sebevědomí těžko získávali — vidím to u starší generace ať už formou obav z vyjádření toho, co si skutečně myslí, anebo v jiných směrech života. Neustále slyším názor, že za pár generací se to změní, a tak bych se ráda toho procesu dočkala pokud možno ve stále svobodné zemi.