Festival Rock for Church(ill) dnes pokračuje 2. dnem ve Vroutku u Podbořan. Jeho hvězdami jsou slavní britští Stereo MC´s i Max Romeo a Charmax Band, reggae hrdinové z Jamajky.

Jim tedy patří hlavní časy na velkém pódiu: 21.00 (Max), resp. 22.55 hodin (Stereo MC´s).

Hned před Jamajčanem ale publikum uvidí od 19.40 českou hiphopovou špičku – pražské Prago Union. Duo, které založil a vede zpěvák/ autor textů i hudby Kato, známý jako Def z první slavné české hiphopové skupiny – party jménem Chaozz.

„Nepopírám, že by se Chaozz někdy mohl vrátit. Ale musel bych ty staré skladby předělat a hlavně – musel by vzniknout nový repertoár,“ vysvětlil Kato v rozhovoru pro Deník. Jeho nové album s ironickým názvem Dezorient Express je moc dobré také proto, že se na něm podíleli muzikanti ze severu Čech!

Písničku Sklepy, do které jste použil úryvky z dialogů z české komedie Kulový blesk, vnímám jako poctu skvělému autorskému tandemu Smoljak – Svěrák. A o to víc teď, když nedávno pan Smoljak zemřel… Vnímáte to stejně? Je vám smutno?
Samozřejmě, že jsem se rozhodl ten sampl z filmu použít proto, že si cením tvorbu obou, zvlášť i společně.
Takže to určitě tak je, ačkoli to nebylo míněno úplně jako pocta, byla to prostě taková legrácka, která z jasných důvodů má trošku širší záběr než jenom moje obecenstvo. Což bylo dobře a jsme za to rádi, Smoljaka si ceníme a přejeme mu, ať je mu líp…

V nebi?
Kdekoli. V Liptákově…

Vaše nová písnička Bezedná noc je podle mě čistá poezie…
A bohužel i čistá pravda. Je podle skutečné události. Nevzpomenu si na přesné časové reálie, ale prostě na Arbesově náměstí v centru Prahy v křoví, které není žádný houští – a kousek od zastávky – ležela několik měsíců mrtvola. Nikdo si toho nevšiml. Toho člověka nikdo nezabil, byl to bezdomovec, který sám umřel. Ale je divný, že se dnes může něco takovýho dít uprostřed milionovýho města.
Kdyby ležel v křoví na náměstí v Horní Dolní, tak se to dozvíme hned ten den. Legrace, no (ironicky).

Na skladbě vyznání Outro z finále vaší výborné novinky se podílel Romano Ponerty z Ústí. Začínají snad být ústečtí hudebníci docenění?
Já si myslím, že záleží na tom, jak se kdo cítí. A já jeho Sewerskou Dwojku (skupina z Ústí ze začátku tisíciletí – pozn. aut.) doceňoval už když existovala: přišlo mi sympatický, co dělají. A když jsem Wutymu z Ústí hostoval v roce 2008 na desce UL Farma, už jsem uvažoval i o novým albu.
Tak jsem se Wutyho zeptal, jestli by mi kluk, kerej mu dělá beaty, taky nějaký neoposkytl. Romano Ponerty mi poslal CD, ta melodika se mi skvěle hodila – tak je to tam.

Propojujete tak Ústí s Prahou…
Ne, není to programový propojování Prahy a Ústí, ač znám v Ústí dost lidí a vím, že tam je dospělá scéna oproti většině měst v Čechách.

Je na albu ještě někdo, kdo je dobrý v hip hopu a jeho práce vás baví?
Je tam Paulie Garant z liberecký party BPM, která se mi taky líbí. Máte tady na severu spoustu dobrejch… První desku Prago Union, „HDP“, spolufinancoval Ústečák, můj kamarád.

Když rapujete v jedné skladbě „Boží mlýny melou pí*oviny, znamená to, že nic není dnes definitivní?
Ne. Jenom že máte někdy pocit, že se svět zbláznil, že jakoby to, co se děje, nedává smysl. Ale to jsou jen takový chvilkový záležitosti, proto je tam „melou občas…“ Protože si myslím, že když tomu budeme říkat Bůh, a stvořil nás k obrazu svému, tak myslím taky má svoje dny.

V další skladbě zpíváte „Hledám holku, která mi dá zapravdu“. Je to těžký, najít takovou ženskou?

Já nevím, já zase nejsem tak promiskuitní, abych se ptal holky, jestli mi dá… zapravdu – což byl vlastně ten fórek, slovní hříčka, kterou není potřeba vztahovat na reálnej svět. Ale vlastně se dá říct, že jsem takovou našel.

Povedených slovních hříček máte na CD fůru. Užíváte si je víc, když je vymýšlíte, nebo když je pak rapujete, zpíváte? Když je lidi berou?
Uspokojující je ten pocit, když vás něco takovýho napadne. Já si je střádám, než se dostanou do písničky, aby tam toho bylo dost. Ale zase mám rád, když tam má každý slovo svůj důvod a smysl…

Sám jste zmínil střádání, vaše deska vznikala pět let. Proč tak dlouho?
Po albu „HDP“ jsme chvíli pauzírovali, pak byly nějaký zdravotní problémy a do toho jsme hráli tři roky koncerty.
Takže když už se zdálo, že je nahromaděno dost materiálu, ze kterýho by se dalo něco uvařit, zalezli jsme do studia na rok a půl. To bylo tak akorát, ačkoli se přiznám, že bych rád ten interval trochu zkrátil… Ale dokud nebudu mít pocit, že nemám něco, co nebude plýtvat časem posluchače, do tý doby nic nebude. Ale doufám, že to bude dřív.

Přemýšleli jste o načasování desky? Vyšla v podobném čase jako nová CD známých Penerů Strýčka Homeboye (PSH), což je pro Prago konkurence… na našem malém trhu.
Já se dozvěděl, že Peneři vydávají desku, až když jsme měli naši hotovou. A v dnešní době už máme natolik odlišnou cílovou skupinu, že si naše CD nekonkurujou. Jen se to tak trefilo, tak se toho někdo chytnul a dělá z toho souboj. Já osobně to tak nevnímám.

Co říkáte na tvrzení Indyho (Indy a Wich), že svou desku zatím odložil proto, že vyšli PSH a Prago Union?
Nedávno jsme se potkali s Andrém (= Indy, pozn. autora) ) na koncertě a říkal, že ho to inspirovalo, aby tam měl víc osobních písniček. Že si dá ještě čas to trochu promáknout. Takže pro posunutí vydání desky má spíš důvody umělecké než tržní.

Jak moc vám z alb Prago Union zní ozvěny Chaozzu, kde jste zpíval a psal hity? Jsou tam stejné kořeny…
Přesně tak to ale já nevnímám, nežiju svůj mediální obraz. Chaozz je pro mě samozřejmě součástí historie. Kdybych ho vytrhl, tak tu najednou nebudu, nebudu mít kudy sem dojít. Tam to prostě je, já jsem já a zas tak strašně moc se během života neměním. Jen doufám, že je to teď lepší hudebně. Tak nevím, co bych na to odpověděl. A ozvěny Chaozzu? Jestli je tam slyšíte, tak tam asi jsou. Forever.