Humorným fenoménem v ČR je Stephen Clarke. Muž, od něhož vydává nakladatelství Plus/ Albatros Media knihy ze série „merde" (francouzské zakletí či „hovno"), proslul vtipnými i ironickými postřehy Angličana, žijícího roky v Paříži. Zde „bojuje" s byrokracií i s jazykem a objevuje tu ještě o dost rázovitější figurky, než je on sám.

Loni Clarke jel po ČR v pořadu LiStOVáNí herce Lukáše Hejlíka. Sérii scénických čtení z knihy „Faktor Merde" končil v plné Severočeské vědecké knihovně v Ústí. Zde jsme si užili skvělé literární show z úst Lukáše Hejlíka a Věry Hollé i díky Clarkově postřehům a schopnosti bavit.

Kniha pro Čechy

„Náš programový ředitel Ondřej Müller loni Stephena Clarka požádal, zda by pro nás nenapsal knihu pro děti. Souhlasil, nyní ji píše a vyjít by měla letos na Vánoce," řekla pro Deník Kateřina Obadalová, mluvčí Albatros Media.

Už nyní se ale Merde Tour díky LiStOVáNí vrací na sever. Ve středu 9. dubna od 17.00 pobaví lounské Vrchlického divadlo. Rozhovor Deníku s Clarkem už loni v Severočeské knihovně v Ústí překládal Lukáš Hejlík.

Stephene, jak dlouho byste musel žít v Česku, abyste se cítil silný v kramflecích pro napsání podobné knihy o Češích?
Určitě minimálně deset let, jinak by to bylo velice povrchní. Jsem tu teprve deset dní a jediné, čeho jsem si všiml, bylo, že když je teplo, Češi hrají hokej. (MS 2013 v ledním hokeji bylo loni právě v květnu pozn. autora)

Politici a alkohol

Ale jistě máte z Čech už také další postřehy, ne?
Ano. Vím už třeba, že tu máte dobré pivo. Ale dalším povrchním postřehem by bylo, že jsem si všiml, že dáváte svým politikům alkohol už před slavnostní ceremonií. Ale mělo by to být až po ní, ne? („To byl nejspíše odkaz na onu „virózu", kterou trpěl před rokem český prezident," soudil herec Lukáš Hejlík.)

Ptám se také proto, že si zrovna nedávno jeden Kanaďan v Čechách stěžoval na kvalitu zubních past a zubních kartáčků. Divil byste se mu?
(ptám se a vytvářím tak neúmyslně pro Lukáše Hejlíka takový „překladatelský oříšek". Tímto se mu dodatečně omlouvám.) Nemyslím, že to je chyba. Takové výrobky už jsou dnes mezinárodní, nikoli české. Málokterá zubní pasta dnes asi pochází přímo z Čech.

Jsou vaše knihy i trošku jiný způsob, jak Paříži vyznat lásku?
(smích) Ano, je to něco jako manželství. Zároveň vyjádříte lásku, ale pořád ji u toho také kritizujete.

Ve vaší zatím poslední knize „Faktor Merde" jsem našel větu, ve které píšete, že někdo tančí jako lachtan v bačkůrkách. Tak jsem přinesl ukázat obrázek originálního českého Lachtaního divadla, úžasné party, která má skvělá představení. Herci v něm „tančí" ve speciálních kostýmech a skvěle baví. Co vy na to?
(smějí se spolu Lukáš Hejlík i Stephen Clarke) To jsou přeci typičtí Francouzi!

Začínáte časem přemýšlet francouzsky?
Ano. Když řídím, tak ano. Když třeba vidím červené světlo na semaforu, které ve Francii málokdo respektuje, říkám si: „Jak to, že to světlo může ovlivňovat můj život?"

Nikdy to neskončí

Nebojíte se, že vám někdy zdroj inspirace v Paříži vyschne?
To si tedy určitě nemyslím. Protože Francouzi dělají vtipné věci každý den.